Po nějakých 2 letech hraní kněze musím konstatovat, že mi přijde trošku divná jedna věc. Že při použití Empatie by měl kněz na cíl aktivně a opkud možno soustavně mluvit.
Nebylo by logičtější, aby spíš mluvil cíl na kněze?
Když si představím, že kněz na to, aby byl co nejúspěšnější v Empatii bude hledět někomu zblízka do očí a hučet do něj, a cíl nemusí utrousit ani slůvko, zatímco když se cíl vykecává a kněz jen přikyvuje, tak má k Empatii vcelku vysoký postih, zdá se mi to zvláštní.
Konkrétně narážím na situaci, kdy cíl mluví s někým jiným a kněz je pouhý pozorovatel, který ale je hovoru přítomen.
Nebo jde o to, že kněz by měl mluvit o konkrétních věcech, z nichž mohou vyplynout pocity cíle a tam hovor nasměřovat? To ale z pravidel nijak nevyplává...
|