Díval jsem se ještě na ten článek o Stribogu linkovaný níže a chápu, že se to zdá nedávat moc smysl, protože to tam mají rozkresleno poněkud zmateně, zejména vzájemný pohyb přední a zadní části závěru. I rozhodl jsem se to napravit, že už jsou ty svátky a tak. :-)
Nejprve výřez z jednoho jejich snímku s popisem částí závěrového ústrojí:
Popis závěrového ústrojí:
– Přední část závěru 4 je zasunuta do zadní části 2 do nosiče (tvořícího se závěrem jeden neoddělitelný blok) tou vyleštěnou tyčkou obsahující kulisu pro váleček 3, váleček je vsunut do otvoru v nosiči a do kulisy; váleček je jediný prvek sloužící k přenosu sil mezi oběma částmi.
– Vratná pružina 1 prochází tunelem v zadní části závěru a tlačí na tyčku přední části.
– Váleček se může v nosiči pohybovat vertikálně (otvor je oválný), avšak po většinu činnosti závěru je nucen drážkami v těle zbraně (upper, horní část) setrvávat nahoře, poklesnout může až zcela v přední úvrati.
– Zbylé dvě části (5 a 6) slouží pouze k manuálnímu napínání závěru, jinak nejsou se závěrem ani s jeho činností nijak spojeny; páka 5 je vsunuta do posuvné části 6, jež při manuálním napínání tlačí na hlavu přední části závěru 4 a posouvá ji vzad; při střelbě obě části 5 a 6 zůstávají vpředu.
Popis funkce (bez ohledu na podávání a vytahování náboje/nábojnice atd., to vše je zcela standardní):
– Jde-li závěr vpřed, vratná pružina jak řečeno tlačí na přední část závěru, ta skrze váleček táhne za sebou jeho zadní část; zadní část se zastaví o komoru, přední pokračuje dále vpřed, až narazí na posuvnou část napínacího ústrojí (možná je tam i vymezení v rámu zbraně, jsem teď líný to znovu rozebírat a není to tak důležité), přičemž kulisa v tyčce přední části donutí váleček v přední úvrati poklesnout dolu; mezera mezi přední a zadní částí činí v tomto stavu cca 3 mm (maximální vzdálenost mezi nimi, více se nevzdálí).
– Při výstřelu tlačí dno nábojnice na závěr a snaží se ho posunout vzad, ale téměř nemůže, protože váleček ve své dolní poloze nemůže jít vzad, musí být nejprve vytlačen kulisou v rámu nahoru — přičemž silový přenos je zde úmyslně nevýhodný, to jest velká síla dozadu se převádí na mnohem menší sílu nahoru —, ale aby mohl jít nahoru, musí zase skrze kulisu v tyčce přední části závěru nejprve přitáhnout tuto část k zadní, opět se silově nevýhodným převodem; těmito dvěma silově nevýhodnými převody je zajištěno, že i relativně malá hmotnost přední části (plus odpor vratné pružiny, ale ten je zde spíše zanedbatelný) zajišťuje dostatečné zpomalení závěru v počátku jeho chodu zpět.
– Jakmile jsou obě části přitaženy k sobě a váleček je nahoře, závěr může volně (tj. pouze proti odporu vratné pružiny a především své setrvačnosti) pokračovat vzad a zajistit obvyklé funkce s tím spojené: vyhození nábojnice, natažení bicího kladívka a pak při pohybu vpřed vysunutí a podání náboje.
Ve výsledku tedy může závěr být znatelně lehčí než závěr pouze dynamický, a jelikož hmotnost závěru je u zbraní tohoto typu určující pro velikost zpětného rázu, je i tento menší a příjemnější. (To poslední slovo beru jen ze svědectví jiných, sám jsem z verze s dynamickým závěrem nestřílel a nemohu tedy porovnat; logika je ale zřejmá). |
Registrace nového uživatele 
