Myslím si pořád to samé - „zmenšení zpětného rázu“, což je pojem, kterým jsi dříve operoval, je blbost. Ovšem možné je sestavit mechanismus, který změní charekteristiku zpětného rázu tak, že bude o něco méně nepříjemný. Tak o tom mluvíš poslední dobou i Ty a to je OK. Tvůj mechanismus při vhodném provedení asi má potenciál k tomu, aby toho dosáhl. Nicméně mám k tomu nějaké ty praktické výhrady, které opět shrnu:
- Zpětný ráz u dnes masově používaných ráží .223 Remington a 5.45x39 je zanedbatelný
- Zdvih hlavně při střelbě u těch samých ráží se dá snáz řešit vhodným uspořádáním zbraně (inline)
- Pokud bychom se bavili o výkonnějším střelivu (.308, 8x57 atd.), u kterého zpětný ráz je větší problém, tak i to se dá řešit jednoduššími prostředky. Viz konstrukci FG-42, ze které se dá z ruky střílet dávkou, TK vz. 37/Besa*, 20mm Oerlikony nebo 30mm MK 108
- Chápu-li to dobře, tak Tvůj mechanismus vyžaduje pohyblivou hlaveň - to se v mém chápání míjí s deklarovaným „každý voják prakticky snajper“.
- Úpravy charakteristiky zpětného rázu je možno dosáhnout i jinak - v tomto směru poslouží víceméně libovolný systém delayed blowback, tedy záležitosti staré 80 a více let
Zajímavá byla i Tvoje zmínka o leteckém kanonu a menších nárocích na pevnost jeho montáže. To by byl poměrně plausibilní use case - jenže nežijeme v době druhé světové války a dnešní požadavky na rychlost střelby leteckých kanonů v podstatě diktují to, že to musí být vícehlavňová zbraň s rotujícími hlavněmi, na kterou Tvůj systém nejde aplikovat. Teoreticky by asi šel použít na revolverové kanony u vrtulníků, ale IMHO tam opět absentuje výrazná výhoda oproti řešením, která se používají teď. Že někde na stolici naměříš o 20 % nebo i o 50 % menší maximální působící sílu, tím se nikdo zabývat nebude, pokud je současné řešení „good enough“.
Co se týče Rusů, tak ti ty své „vyvažované“ konstrukce zkoušeli už někdy v sedmdesátých letech - a pokud moje ruština a těch pár neruských zdrojů slouží, tak cílem nebyla ani tak eliminace (u 5,45x39 víceméně zanedbatelného) zpětného rázu jako takového, ale zamezení zdvihu ústí hlavně (a tedy odbourání nutnosti znovu mířit). To se jim povedlo, ale zjevně to nebylo o tolik lepší, než AK-74, aby jim to stálo za přezbrojení. Američané u AR-10 a AR-15 zvolili za stejným účelem inline uspořádání zbraně - což taky funguje a bez nutnosti komplikovat konstrukci.
A jinak dávám za pravdu Taipanovi - když jsem Ti doporučoval výrobu testovací muly, měl jsem také na mysli něco, co sice nebude ve smyslu zákona zbraň, ale bude to respektovat nějaké realistické poměry hmotností, působící síly apod. Dřevěné hejblátko (ideálně doplněné nějakým koherentním popisem) je dobré na demonstraci toho, jak se ta věc má chovat, ale ne na ověření funkčnosti a míry vylepšení, které to přinese.
___
* Dost lidí v britských obrněných jednotkách si prý lámalo hlavu nad tím, proč se u tankového kulometu někdo patlal s předzápalem, protože v Anglii se ta zbraň nikdy nepoužívala jako pěchotní (na rozdíl od předválečného Československa). |