A propos, zvuk. Málo se tady poslední dobou probírá! :-)
Pro mě bylo opravdu poučné, jakým způsobem jsme si zde prošli diskusí na toto téma. Odhalila jsem si v tom pro sebe některé čistě osobní rozměry, které se mi tam připletly (což je normální) a hodně se ujasnilo, myslím Antonyho precizní rozlišení, kde začíná území hlušců a tupců. Každopádně mi to v jednu chvíli úplně přecvaklo a od té chvíle se mě podobné hovory už nijak vnitřně nedotýkají. Nežádala jsem žádné ohledy ani předtím, jen jsem se hlásila, že mě mrzí být považovaná za hluché čuně, no znovu říkám, servítků netřeba, vyjasněno, rozpleteno, zažito. A jistě že se dál měním, nicméně rozhodující okamžik spočíval v tom, že jsem z druhé strany cítila, že mě vnímá. Že to teď mám takhle a jinak nemohu, kdybych se rozkrájela na čtverečky. Což opět platí v různých situacích pro všechny strany. |
Registrace nového uživatele 
