Nevím, co je to suspension of disbelief, ale předepsat od doktora si to rozhodně nenechám. Každý svět si definuje nějaká svá pravidla, která se liší od reality a která nějak porušují běžné fyzikální zákony. Je potřeba vybalancovat tu hranici nějak rozumně. GoT ji rozumně vybalancovanou nemá, protože ty "teleporty" jsou prostě neobhajitelné (resp. kdyby se přišlo s nějakou blbostí typu "každý čarostrom slouží jako teleport, stačí do něj třikrát kopnout a odplivnout si přes levé rameno a ono vás to přenese k jinému zvolenému čarostromu", tak by to bylo v rámci tohoto světa zcela uvěřitelné a nijak bych si nestěžoval). Ještě víc mi ale vadí to, jak tvůrci seriálu začali porušovat hlavní zásadu GRRM - tedy nepředvídatelnost a hlavně nejistotu, zda důležitá postava v nebezpečí nezemře. Tvůrci dokonce dělají přesně to, co GRRM osobně nesnáší a kritizuje - tedy tu situaci, kdy je hrdina obklíčen přesilou a hrozí mu zjevná smrt, ale my se o něj přesto nebojíme, protože víme, že přijde nějaké deus ex machina, které ho z toho vyseká. To v prvních 4-5 sériích nebylo, ale ve chvíli, kdy došly knížky, tak se tvůrci začali všem Martinovým zásadám naprosto zpronevěřovat.
Z filmařsky technického i hereckého hlediska je ten seriál skvostný, provedení dokonalé, práce postprocesářů kulervoucí, ale scénář a dramaturgie šly dost silně do kelu. Viz ten poslední záběr z S7E6, tak zbytečně dlouhý a protahovaný a hlavně totálně očekávaný - myslím, že ani americké publikum není tak hloupé, aby se mu to muselo servírovat takovýmto způsobem. To * otevření modrého oka * bylo natočeno, jako kdyby mělo jít o něco nečekaného, šokujícího, překvapivého, přitom by snad i tak hloupý člověk jako Donald Trump už několik desítek vteřin před tím záběrem věděl, jak bude poslední záběr epizody vypadat. |
Registrace nového uživatele 
