Jedno oko je vždy silnější - to je fyziologický fakt - a tím člověk instinktivně míří
To je sice taky pravda, ale není to žádné totální pravidlo. Například zrovna já mám dominantní oko, kterým taky mířím, právě to funkčně lehce slabší. Je to dané držením zbraně a není s tím problém, vidím dobře na obě oči.

Pokud je podobně trénovaný zločinec, nemáš nejmenší šanci.
Šance je vždycky. Celá debata není a nikdy nebyla o tom, že by zbraň zaručovala nějakou jistotu úspěchu. Dává ale možnost se bránit a šanci. A o to jde. Čím je člověk připravenější, tím je šance uspět větší.

Tam to naráží na problém, že být tam takových víc, postřílí se navzájem i bez střelce
Nikoliv. Nevidím žádný důvod, proč by tomu tak mělo být. Navíc všechno je lepší než tupě a odevzdaně čekat, až střelec v klidu všechny obejde, najde a zabije (Breivik), nebo až mu dojdou náboje, když policajti utekli (ten chlap v restauraci v UB).

Dále situaci komplikuje (logická) panika
I to se dá cíleně cvičit, aby člověk reagoval pokud možno klidně a racionálně a ne zmateně a panicky. Sice to taky nezaručuje žádnou jistotu, ale ovlivnit se to dá.

Ostatní jsou mi u zadku. Je na nich, aby cvičili, trénovali a připravili se na hypotetickou potenciální situaci, kdy budou zbraň potřebovat. I počáteční nevýhoda v případě, že zločinec má už taseno, se dá přetavit ve výhodu a v obraně uspět, pokud člověk zareaguje správně, pohotově, ale zároveň ne zbrkle a zmateně. O situacích typu té fakulty nebo v té restauraci v UB, kde je více lidí najednou ani nemluvě. Tam má ozbrojený člověk naopak výhodu, když útočník o něm hned neví. A tuto výhodu a moment překvapení může obránce naopak využít ve svůj prospěch.

Protože kdo je připraven, není zaskočen.