Mňo, ono je to ošidné. Sice by to byla pořádná nuda, kdyby všichni byli Mirci Dušínové, jenže na dlouhodobější hraní se stejnými postavami hrát nějakého podrazáka dle mého názoru moc nejde.
Aspoň já mám pocit, že když jsou postavy spolu déle, tak je většinou spojuje přátelství a zejména důvěra. A když zjistíš, že ti někdo, komu důvěřuješ a občas i svěřuješ vlastní život, lže, v nejhorším případě jen tak z rozmaru nebo hrabivosti nebo kdoví proč, máš ještě důvod s ním dál zůstávat?
U kněze je tohle dost ošidné. I tak byl zezačátku problém získat si důvěru ostatních, kteří v mou bohyni nevěřili. Jakýkoliv náznak manipulace s nimi z mé strany byl dost špatně přijímán. Ono bylo docela nejisté, aby mě začali brát, i když jsem byla naprosto upřímná. A to jsem hodná :-)))
To Dajen: A pamatuješ si taky, jak to většinou dopadlo? Já si vybavuju jednu pořádnou hádku a jedno pořádně dlouhé zarputilé mlčení. A bylo zapotřebí obrovského úsilí, abychom to přešli a pokračovali nějak dál. |
Registrace nového uživatele 
