AntonyHumh. Myslela jsem to trochu jinak, ale chápu, kam míříš, a v tomto ohledu souhlasím. Nakonec i samotný Wilson je podle mě součástí hry sdíleného předstírání, že mě baví to, co je na základě vnějších prostředků (viz tvá úvaha) přijímáno jako hodnotné. Myslím, že svou kariéru založil na napodobování, jelikož nedokázal uvěřit, že sám by mohl být zajímavý tím, co je jeho vlastní. Do téhle pasti se chytí spousta lidí a průběh bývá tím horší, čím víc energie, vynalézavosti a celkově mentální kapacity dotyčný má. Myslím, že jeho vlastní hudební cítění je mnohem jednodušší, ale právě mi připadá, že se k němu postupně proklubává. Tím je pro mě jeho současná tvorba zajímavá. Nesmírně vyčerpávající a komplikovanou cestou došel k tomu, že začíná chvilkami být sám sebou. Ani to nemusí sednout každému, ale je to upřímné. On je velký melodik, myslím, že mu rytmicky komplikované "progresivní" postupy vůbec nesedí. Věřím mu třeba Dignity (bonus track na albu Closure / Continuation Porcupine Tree), Time Is Running Out z Harmony Codex nebo atmosférické melodie právě z novinky The Overview.
Posluchačskou poctivostí míním přístup, kdy člověk nechce něco odvrhnout "jen tak" - jenže si nakonec taky může vypěstovat zbytečně až přímo alergii. Jako ty na Hogartha :) |
Registrace nového uživatele 
