HartmannS logistickým zabezpečením je ten problém, že ho Němci měli naplánované tak, jak si mysleli, že bude dokonalé. V tomhel doporučuji knihu "Smrt Wehrmachtu", kde je naprosto nepřekonatelně popsán stav mysli Němců při plánování jejich operací.
Co se týká genocidního tažení, to byla sama o sobě podstata války a tak je dost těžké neuvažovat v jeho rozměru. Jinak ale, sice pomocníků Němců z řad národů SSSR bylo dost, ale opět, nebylo jich tolik v poměru k celkovému počtu, aby dokázali výrazně zvrátit vzájemné počty.
K tomu nedomyšlení tažení, opět, skvěle popsáno ve "Smrt Wehrmachtu". V Německu nebylo síly, která by byla schopna plánovat jinak, než jak plánovali.
V retrospektivě, východní tažení Němci prohráli na samém začátku. Jejich úspěchy byly dány jednak jejich opravdu skvělým vedením bojových operací a taky značným diletantstvím ze strany Sovětů.
Osobně je mi docela líto, že se na toto obvykle dívá z pohledu "jak to, že Němci nevyhráli, když měli vítězství na dosah", místo daleko reálnějšího "jak vůbec Němci mohli dosáhnout toho, čeho dosáhli"? Pak by se musel demaskovat diletantský způsob vedení Stalina a jeho věrchušky a nastolit otázka zda byly ztráty SSSR opravdu tak nevyhnutelné? Celkově tak podléhám hodnocení obou ideologických náhledů jak Německého (chyběl jeden prapor) tak sovětského (KSSS v čele se Stalinem vyvedla zemi z katastrofy). |
Registrace nového uživatele 
