A to bychom se dostali k tomu, že pohádky původně vznikly jako "rozprávky" pro dospělé, když třeba večer drali peří a aby to líp utíkalo, něco se vyprávělo.
Takže ty pohádky nebyly původně zrovna učesané... co vím, tak třeba Šípková Růženka si prý trn nezapíchla do prstu, ale do prsu, princ ji při osvobozování nepolíbil, ale bohapustě ojel, jí se narodilo dítě a když chtělo z prsu sát mléko, vycuclo trn a Růženka se probudila.
No dobrá, to aj může být výmysl, ale... co třeba
Živá voda od Erbena?
Spala na zlatém loži, měla na hlavě zlatou korunu a stříbrný pás ležel na stole podle ní. Královic u ní stál jako u vytržení, a byl by tu ještě dlouho stál, kdyby vlk se nebyl před oknem zakmitnul a nedával znamení, aby odtud pospíšil.
Královic odepjal rychle svůj stříbrný pás a položil na stůl, a pás té panny vzal s sebou.
To by ještě šlo, ale:
Když královic z toho zámku odejel a na cestě dvanáctihlavého draka do moře srazil, procitla ta královna na zlatém loži, i všech jejích dvanácte panen ze sna se probudilo, celá ta holá křišťálová hora zazelenala se radostí a kolem ní, kde dřív byla poušť, povstalo veliké krásné městě, a v něm bylo plno lidí, a všickni plesali a výskali, že ze svého zakletí jsou vysvobozeni a toho draka zproštěni.
Brzy potom dostala ta královna krásného synáčka, a ten rostl vůčihledě, ne po rocích, ale po dních. A když už mu bylo sedm let, našel mezi poklady matky své v jedné zlaté skříni ten stříbrný pás, co královic tam zanechal.
Jo, královna dostala krásného synáčka jen tak z nebe, čáp přiletěl... a královic předtím stál jak u vytržení... no tady možná pouze chybí říct, že tam u zlatého lože nestál královic, ale královicovi.
Prostě učesaná verze pro děti, dospělej pochopí, co se v tom ve skutečnosti schovává :-) |