Desdichado [61977]: Tak to nečti, neumíš to ignorovat?
A to nevtipkuju, to jen používám argumenty mojí maminky, když jela systém "přijdu z práce, pustím televizi, pak začnu teprv zkoumat, co tam dávají, obvykle řeknu, že TAM ZAS NIC NEDÁVAJ, ale televize běžet musí" a když jsem na to mamince něco namítal, dočkal jsem se velevěty "tak na to nekoukej".
Jo, nekoukat šlo, ale časem se maminka usídlila v kuchyni i s televizí a to pak byl problém... vařit už pořádně nemohla, zdravotní důvody (když bez berlí moc neujdeš, to ani moc neuvaříš)... a já bych vařil, i si nechal od maminky (na požádání) radit, ale s jejim "vkusem" na televizní produkci to nešlo.
Neomylná Ordinace a podobné sračky a když jsem protestoval, viz výše - "tak na to nekoukej".
Nekoukat se dalo, ale neslyšet ty sračky se nedalo.
No, skončilo to pár dohadama a tím, že jsem si vzal (rodinnej domek) radši hrnec, suroviny a tak do přízemí s tím, že budu radši vařit tam než tyhle novácký kekely... nebyla maminka moc nadšená, ale pak přistoupila na můj systém "televize fakt nemusí běžet furt", protože sama uznala, že to má puštěný "aby něco slyšela" a na to že stačí rádio a že taky "nechce bejt sama" a než abych prchal do přízemí, to tu bednu radši vypne.
To s tím "než abych prchal" mi tedy neřekla naplno, ale... jeden to tak nějak pochopí. Pár dohadů, že "když ty seš furt zalezlej u sebe, tak holt mám puštěnou televizi", mého vysvětlování, že "já bych tu aj byl, ale televize..." a najednou televize běžet nemusela, najednou stačilo rádio a sousedka, se kterou se máma domluvila, že bude chodit "na karty" (sousedka byla sama, takže taky byla ráda za společnost) a hrála se ať už kanasta, žolíky nebo dudák... a televize k tomu potřeba nebyla. Takže ono to jde... sice po mých výše zmíněných protestech ve smyslu "já si s váma ty karty zahraju, mě to baví, ale televize mě u toho nebetyčně ...", ale šlo to.
|