U nás byly družinářky dvě a ta jedna neskutečná kráva, která navíc protěžovala svého rozmazleného synáčka. Já to měl udělané fikaně. Měl jsem potvrzení z domu, že můžu chodit z družiny dřív domů. Takže když mě to bavilo, tak jsem se tam zdržel, když ne, tak jsem šel po hodině domů a doma si pouštěl desky na gramofonu. Někdy se tam psaly úkoly, malovalo se, dělaly výrobky, ale vůbec nejlepší bylo, když se šlo do parku a tam jsme si hráli. Někdy taková ta klasika cukr, káva, nebo Honzo vstávej, někdy na Vinetoua a spol., případně Sandokan, podle toho co bylo zurovna v kurzu, ale nejčastěji to byly líté boje němci proti rusům. Tyhle scénáře vydržely dlouhodobě. Nasbíraly se vhodné klacky, imitující pušky, samopaly a ostatní zbraně, v případě dobrého tvaru mnohdy zůstávaly na místě umně schované do další hry. Holky tam měly svoje různé "kuchyňky"... kde jsou ty doby. Když tudy někdy procházím, tak zi vzpomenu. Takže když to vezmu v globále, já se v družině celkem vyblbnul. Mimochodem, o té doby nosím kapesník v levé kapse (dodnes), protože do pravé se dávaly klacky "pistole" a v kapse z toho zůstával hroznej bordel, kterej byl i v kapesníku. Dneska se mi do pravé kapsy zase blbě leze, kvůli pistoli opravdové... koho by to tenkrát napadlo, ale vzpomenu si na to. :-) A dneska jsem si taky vzpomněl, jak jsme rozdávali ve třídě bonbóny. Když měl někdo narozeniny nebo svátek, dostal doma 9 korun a koupil 3 pytlíky bonbónů. O přestávce je pak ve třídě rozdal. Dal každému jeden a dobrým kamarádům dva. Až rozdávali kamarádi, tak jsem obvykle dva nedostal, protože dobře víte, jak to bylo s tím kamarádstvím. Když má jeden v ruce pytlík bonbónů, vypadá to jinak. Nakupovaly se různá ovocná furé, dobré byly ty hranaté jahodové, v zeleném obalu, pak byla dobrá Slavia. Dneska jsem si na to vzpomněl, když na mítingu byly na stole na talířkách malé bonbóny. :-) Tak to by tak byl můj příspěvek k dnešnímu tématu. Ani bych nečekal, že se tak rozepíšu. :-) |