Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Což takhle
dát si Lopuch?

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Knihy [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderují elgyn, Hornblower.
Archiv

Žádné téma není mimo - vždycky všechno skončí u knížek.
Výběr knih záleží jen na vás (bez ohledu na preference moderátorek). Jen trváme na respektování literárního vkusu druhých.
Slibujeme, že žádná z moderátorek nebude na nikoho zlá (natož aby ho vyhodila na mráz nebo mu dokonce ukázala zuby) kvůli tomu, že sem zavleče jiné knihy než romantické - pokud bude tolerovat naše červené knihovničky. Naopak si tohoto odvážného člověka budeme vážit (skoro jako kdyby četl zamilované knížky)

GOODREADS FANTASTICFICTION NEJLEVNĚJŠÍ KNIHY

JANIN KATALOG HARLEQUINEK RENČINA ČERVENÁ KNIHOVNA
SAM EASTLAND DANIEL SILVA JULIA QUINN KINLEY MACGREGOR LISA KLEYPAS TERESA MEDEIROS JANET EVANOVICH MADELINE HUNTER ROB THURMAN J. R. WARD ELIZABETH HOYT GEORGETTE HEYER ELIZABETH CHADWICK
Spřátelené kluby:     Antikvariát     Scifi + fantasy literatura    Spisovatelé      Humoristické knihy
Jak vložit odkaz:
<a href="www adresa">text příspěvku</a>

Jak vložit spoiler:
<font color="white">tento text bude napsán bíle</font>

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
elgyn elgyn 18.11.2008 13:30  6752
Annietrošičku. Ale aspoň mě nikdo nemůže obvinit, že jsem povrchní. I když takový snědý (byť prťavý) Michelangelo...
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 18.11.2008 13:00  6751
Gabrielle Boiselleová: Koně Sice se autorka zaměřila na fotografie prakticky 4-5 plemen, ale musím říct, že měla rozhodně vkus. Fotogragie jsou naprosto úchvatné a máte-li někoho, kdo miluje koně, bude to krásný dárek!
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 18.11.2008 12:58  6750
elgynJenže musíš doznat, že jsi k Michelangelovi naprosto nekritická ;-)
Nicméně nemá to zas tak špatný ;-)
elgyn elgyn 18.11.2008 10:57  6749
Hornblowertahle autorku jsem nějak vůbec nezaregistrovala:-(

Annie
F. Villon? To zní zajímavě. Já jsem celá rozrušená z těch Michelangelových básniček, ať už byly na chlapi nebo nebo ne.

Dokud jsem mohl vzdorovat tvé zlobě,
neznal jsem, lásko, bolest ani pláč;
teď ale často stojím kvůli tobě
v slzách, ač nechci,a vím, co jsi zač.

A jestli dsřív tvé šípy neuměly
zasáhnout terč, jímž bylo srdce mé,
nyní tě za to všechny pomstí střely
z těch krásných očí - ty jsou smrtelné.

Tak jako nechá zlomyslný osud
po léta ptáče prchat nástrahám,
aby tím hůř je potom zabil sám,

tak i mne láska nechávala dosud,
mé paní, prchat celý dlouhý čas,
aby tím spíš mi zlomila teď vaz.

xxxxx

Zde mi můj milý rázem vzal
svou přízeň, srdce mé a život, žel.
zde krásným zrakem pomoc sliboval
a zde mi ji týmž zrakem odepřel.

Zde mi dal pouta, zde si je vzal zpět,
zde jsem štkal a zde, z toho kamene,
v nesmírném žalu zřel jsem odcházet
toho, jenž vzal a nevrátil mi mne.

xxxxx

Vašimi zraky vidím sladký svit,
jejž by mé, slepé, nikdy neviděly;
na vašich nohou mohu pevně jít
i s tíhou, pod níž se mé, chromé, chvěly.

S vašimi křídly, s vařím duchem smím
i bez peří až k samým branám nebe;
podle vás vždy hned blednu, hned se rdím,
na mrazu hořím, na slunku mě zebe.

Ve vaší vůli jsou mé touhy skryty,
ve svašem srdci rodí se mé city,
ve vašich ústech moje slova zní.

A tak jsem jak měsíc nad oblaky,
jejž mohou spatřit naše lidské zraky,
teprve až jej slunce rozjasní.

xxxxx
Lásko, proč připouštíš,
aby zde krásná žena
tomu, kdo pro ni sténá,
směla tvou přízeň brát
a hlupáku ji přát?
Dej, aby jedenkrát
až uvnitř zjihla a vně zošklivěla -
abych ji nechtěl a ona mne chtěla...

No, není to úžasné? Kdo neuronil kroupu, tak má černý puntík LOL
elgyn elgyn 18.11.2008 08:25  6748
Sharon Sala: Něžné násilí


Kolekce 10 12/03
Trochu mě mátlo, že „drobná kyprá“ a „drobná baculatá“ Debbie z Dámou v každé situaci se změnila na útlou blondýnku.
s. 51,52
Všichni měli na očích velké tmavé brýle. (...) Najednou ten prostředí zvedl oči a střetl se s jejím pohledem. Na okamžik se jeho tmavé zorničky vpily do jejích šokovaných.
Taky bych byla šokovaná, kdybych přes „velké tmavé brýle“ viděla něčí zorničky, a to na 20 metrů.
Taky těch uslzených očí tam možná bylo víc než obvykle.
s. 206
Ani si nedokázal vzpomenout, kdy naposledy usnul oblečený
Tak to já vím naprosto přesně – na str. 83.

Překlad taky kulhá na jednu až dvě nohy a občas jsem musela hodně přemýšlet, co autorka/překladatelka vlastně chtěla říct, bo i logika věci občas vázla.
Ale stejně byla úžasná.

*****



Ludmila Vaňková: První muž království
Nezávislý novinář 1992
Ne že by to tu ještě někoho překvapilo – ale prostě JE skvělá. I když ty ilustrace jdou občas velmi... zvláštní.

*****



Diana Palmer: Zamilovaná do šéfa
Desire 725 D 7/06
Nutno říct, že příběh není nějak oslňující, ale stejně je úžasná.

Táňa Kubátová: Počkej až za Lyon
Moc hezké :-)



*****

Jane Porter: Manžel z Hollywoodu
Sladký život Duo 30 9/08
No, na jednu stranu se mi líbila a hodně jsem váhala, jestli si ji nemám nechat, ale na druhou stranu mám pár výhrad.
s. 244
Copak, znějí ti ta jména snad familiárně, lásko?“
Nejsem si jistá, ale řekla bych, že slovo „familiárně“ nebylo zvoleno zrovna nejvhodněji.

Taky netuším, jak Wolf věděl, že všichni její rodiny jsou „tak dobře rostlí“, aniž by je viděl a kde bratři hrdinky vzali kontakt na slavného herce.

s. 245
Jsou pevně odhodlaní se s tebou sejít. A trvali na tom, že mám přijít i já.
s. 248
Rádi bychom mluvili s vaší sestrou. (...) O samotě.

Nepopírám, že jsem v jistých věcech naivní, ale hrdinovi nevěřím, že na hrdinku čtyři roky čekal a toužil po ní v bezesných nocích, když ji znal všehovšudy jeden večer, který ještě skončil dost neslavně.

Poté, co hrdinové ztroskotali kdesi v Africe a hrdina jen tak mezi řečí sáhl do čtyřmístného letadla a vytáhl „otýpku dříví“ na podpal, jsem si říkala, že mě už nemůže nic překvapit, ale mýlila jsem se.
s. 290
Společně nasbírali pár větví, Wolf rozštípal dřevěnou bedničku, která byla v letadle.
To by jeden nevěřil, co všechno se do takového letadla vejde, ale na druhou stranu – „přikrývky, určené původně pro vesnici“ a „cestovní šachy, nějaké křídy a tabulky na psaní“ jim taky přišli vhod, když tam zůstali ještě jeden den. I když Jára Cimrman o tom již hovořil – „vzal sekyru, jídlo na tři dny a vyrazili jsme“.

s. 290
Najednou si vzpomněla i na matku, jak rodině oznámila, že má rakovinu a o pár let později na ni také zemřela.
s. 281
Měl mámu strašně rád, a když onemocněla na rakovinu, dělal všechno pro to, aby ji neztratil. Máma zemřela, když mi byly čtyři.
Tak schválně, co si vy pamatujete do doby, než vám byly čtyři? Já teda nic co by stálo za řeč;-)

A tohle se vám bude líbit.
s. 291
A pak se s ní pomiloval v tom, co zbylo z kdysi tak PYŠNÉHO stroje.
s. 284
O několik minut později už stáli před strojem, který vypadal jako ta nejpovedenější karikatura malého letadla. Barva z něj odpadávala po celých kusech, předek i křídla byly odřené, vrtule se zdála zprohýbaná a ocas rovněž. (...) Uvnitř letadla to nevypadalo o nic líp.
Inu, pýcha předchází pád. ;-)))

*****



Marek Halter: Sipora
Alpress 2006
Začátek byl skvělý, ale pak byla moc rozvláčná. A ten konec – no hanba mluvit.

Sabrina Jeffries: Nevydařená pomsta
Domino 2008
Moc hezky byla zašmodrchaná, i když jsem si drahnou dobu nebyla jistá, jestli otec Julie ještě žije nebo ne.
s. 85
“Vážně, Knightone, proč dopustíte, aby se vaší švagrové dvořil kdejaký pobuda?“
„DOVOLÍ?“ zasyčela Julie.

Snad dopustí, ne?

*****

Táňa Kubátová: Známá neznámá
Průměr.

*****



Josef Svátek: Dějiny poprav a katů v Čechách
Havran 2004
Neříkám to ráda, ale byla celkem nudná.
s. 156
... a k době panování krále Přemysla Otakara se vzdathuje. *
* Herm. Jireček klade toto snesení sněmovní do roku 1266, moravský historiograf B. Dudík, však důvodněji až do roku 1283 nebo 1286, poněvadž právě v těchto letech táhlo vojsko české do války, a protože ve snesení onom obsažena jsou též ustanovení, jak se má vojsko na pochodu chovati, připadá akt tento nejspíše do řečených let pozdějších.

To je sice hezké, ale v tom případě už stěží jde o panování Přemysla Otakara, že.

*****


Alexandra Bassett: Uspěchané zásnuby
Alpress 2008
to jsem ale zklamanej:-(

Myšlenka nebyla zlá, ale zpracování kapku vázlo. IMHO je taková rozklížená... až nudná.

*****

Fiona Hood-Stewart: Královský sňatek
SŽ DUO 30 9/08
Tak tohle teda byl paskvil. A hvězdaných obloh, hvězd a vstříc zapadajícímu slunci tam bylo na můj vkus až moc.
s. 13
...přešla pláž, vstoupila do vody, skočila šipku do vlny a vynořila se za ní. Slyšel, jak se směje a volá na hřebce, který vklusal do vody a začal s ní dovádět.
Tohle bych si dokázala představit se psem nebo v cirkuse, ale v harlekynce?

s. 19
Ano. Přišel jste si mě prohlédnout jako handlíř kobylu, protože otec chce, abyste si mě vzal. Nechápu, co ho to popadlo, ale řeknu vám, že jste si tu cestu mohl ušetřit. Vlastně je to zábavné, že jste se sem trmácel přes půlku světa kvůli takové pitomosti. (...) Krásná a vtipná, pomyslel si.
No, já se taky smíchy nemohla udržet.

Přiznejme si – hrdina, který se už druhý den (na str. 24) sápe ha hrdinku, zatímco doma má (jak jinak) „elegantní mexickou milenku“ Ambrosii („ambiciózní a pragmatickou nymfomanku“) – to zrovna nesvědčí o nějakém velkém charakteru, a že to nebyl jen úlet svědčí hrdinovy myšlenkové pochody o kus dál: Jejich vztah s NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODBONOSTÍ skončil a ať už nepočítá s jeho nočními návštěvami. Měl to udělat už před svatbou, ale jak mohl tušit, že milování s Gabrielou bude tak božské? Před svatbou by ho ani nenapadlo, že s ní může zažít to, co předevčírem.. No nekup to.

s. 46
G měla chuť odseknout, že on i bulvár jí můžou být ukradené...“
elgyn elgyn 18.11.2008 08:16  6747
Romain Rolland: Život Michelangelův
SNKLHU 1957

To jsem ale zklamanej:-(
Tak, copak tu máme
- s. 75/77 – úvod s tolika náboženskými frázemi, že jsem začala mít jisté obavy
- s. 78-92 – kapitola, ve které autor mnoha slovy popisuje, jaký byl Michelangelo ve skutečnosti srab, zakončené odvážnou větou: Chtěl jsem, aby nad našimi hlavami zavlál rudý prapor hrdinů. Kdyby to bylo u Tolského, tak bych to i chápala, ale u M mi to přišlo jako moc velký úkrok stranou.
- A konečně tu máme dílo samotné.
s. 99
Nad Savonarolovou hlavou se kupí nebezpečí. Michelangelo se nevrací do Florencie, aby se postavil na jeho obranu. S je upálen (23.5.1498)
To měl jako vylézt na hranici a říct: „Hele, neupalujte ho, já si myslím, že to není dobrý nápad?“ Nehledě k tomu, že v tom roce ho velice nikdo neznal, že.

Pokud bych si měla vybrat mezi Michelangelem a Leonardem, tak nezaváhám ani na chvilku, ale přece jen...
s. 103 (Svatá rodina z Uffizi)
Jeho přísná prostota a hrdinský přízvuk jsou v přímém rozporu se zženštilou malátností umění Leonardova.

s. 120
Neblahý dopis, který napsal kardinálu Bibbienovi...
Místo těch keců kolem ho mohl ocitovat, protože já nemám ani tušení o co jde.

A zjevně autorova oblíbená otázka, jestli Michelangelo byl nebo nebyl na chlapce (nemá! Nic takového ona nemá!):
s. 147
Michelangelova láska k Tommasovi dei Cavalieri je jako stvořena k tomu, aby mátla průměrné lidi, ať už počestné nebo nepočestné. Dokonce i v Itálii ze sklonku renesance hrozila vyvolat falešné výklady.
No, jen autor to ví nejlépe. I když...
s. 151
Ale přátelství, které Michelangelo choval k němu, bylo jako šílenství lásky. Psal mu listy plné blouznivého vytržení.
s. 152
Michelangelo se svou láskou nikterak netajil.
s. 154
A toto vášnivé zaujetí krásou bylo skutečně jen a jen počestné. Ale hádankou této žhavé a zmatené lásky, navzdory všemu cudné, nebyla proto méně znepokojivá a přízračná.
Tato chorobná přátelství – zoufalé úsilí, aby popřel nicotu svého života a stvořil lásku – vystřídala na štěstí jasná náklonnost ženy, která dovedla porozumět tomuto starému dítěti.
Hm, čím dám tím líp. Ale bude hůř.
s. 166 – poznámka
Michelangelovo přátelství k Viktorii Colonně nevylučovalo však jiné vášně. Nestačilo k vyplněné jeho duše. Historikové se to chránili vyslovit ve směšné snaze o Michelangelovu „idealisaci“. Jako by takový Michelangelo potřeboval být „idealisován“! – V době svého přátelství s Vittorií, v letech 1535-1546, Michelangelo miloval jakousi ženu, krásnou a krutou.
Sledujete ty myšlenkové veletoče? Pokud je vášnivý sonet pro chlapa, tak je to vyloženě cudné dílo a běda vám, hanbářům, kteří by v něm viděli něco jiného, ale pokud jde o ženské, tak je to naprosto jasné. Taky mě mátlo, jak se ze starce málem nad hrobem, jak ho autor již drahnou dobu líčí, náhle stává účastníkem vášnivého vztahu. Aspoň, že máme jasno, že.

s. 192
Na několika místech svých Hovorů s G. Z roku 1545 vyjadřuje téměř doslovně Tolstého myšlenky...
To je IMHO nešťastná formulace, protože vyjádřete myšlenky někoho, kdo se narodí za skoro 300 let. To by se zvěrolékaři stávat nemělo.

A některé dedukce byly moc i na mě.
s. 194
Jeho pokoj byl tmavý jako hrob 8 (8 Můj hrob popřává vzlet jen skrovný zcela)

s. 199
Není pravdou, jak nás chtěli přesvědčit 25. (25 Henry Thode)
Tedy né jak se mylně domnívá profesor Fiedler z Vídně. No co, když může RR, můžu já taky.

Po odstavci „byl-věřící“ následuje IMHO nelogická věta: Ale je pravda, že jako všichni velcí křesťané v Kristu žil a zemřel. 26 (26 ...se zápisem Docebo iniquos vias tuas et impii ad te convertentur... Hned mám jasno, byť z celé věty rozumím jenom tomu „et“, a to není mnoho.

A některé myšlenkové pochody autora jsou prazvláštní.
s. 155
(Vittoria Colonna svého manžela...) Milovala jej; on ji však nemiloval. Nebyla krásná.
Fakt za to nemůžu, ale jakmile se začnu u čtení nudit, tak se něčím zabavit musím. A to většinou pro autora nedopadne dobře.

V díle, ve kterém hojně cituje Michelangela a jiné, bohužel autorův styl dost vyčnívá. A to teda ne lichotivě. A završit to tímhle, je tedy velká odvaha. Nebo hloupost. Vyber si sám. S. 227
Henry Thode (...) [Toto znamenité dílo (...) Lze jen litovat (nemluvíc o wagneriánské posedlosti, která je trapná a poněkud podivná) nadužívá abstraktních pojmů a scholastických třídění, které předmět zatemňují, místo aby jej vyjasnily a přispívají ke zmatku, komposice až příliš hutné.]
s. 431
Napsal slavné a dosud platné – PO KRITICKÉM ROZBORU – životopisy italských umělců.

Autor doslovu mě lehce zmátl.
s. 407
...přinesly již jen Život Michelangelův (1906)
a bo jsem se nikde nedočetla (v předmluvě o Tolstém to je), že by autor dělal nějaké úpravy nebo tak, tak mě mátlo, že v poznámkách operuje s věcmi, které byly objeveny nebo vyšly v roce 1929 a tak. Ale po pravdě řečeno, nezajímá mě to natolik, abych po tom dál pátrala.

annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 18.11.2008 08:07  6746
Arthur Golden: Gejša: Hezké, ale na můj vkus příliš dlouuuuuuuhé. Film mě nějak "vzal" víc.
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 14.11.2008 21:16  6745
Caroline Grahamová: Bezpečné místo
Caroline Grahamová: Duch ve stroji
Duch byl zvláštní, než dojde k vraždě, než se vůbec začne vyšetřovat.
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 9.11.2008 21:27  6744
třetí říjnová HisRom Louise Allenová: Kouzelnice z ostrova

Elizabeth Hoyt: The Ice Princess
nenufer 6.11.2008 15:00  6743
Ja om teraz čítala Okouzlující čarodějku od Jill Barnettovej z Levnýžch knih a pripadala mi taká preplácaná. Jednak je dost velká a potom niektoré veci sú zbytočne prekombinované.
Čítali ste to niekto?
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 6.11.2008 14:23  6742
Je vidět, že jak je naše milá moderátorka churava, tak to tady vázne.
My, co čtem jen tu brakovou literatura Francoise Villona, tady nemůžem uspět :-DDDDDDDDD
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 3.11.2008 21:31  6741
elgyn [6740]: z prosincových se těším na Louise Allenovou
elgyn elgyn 3.11.2008 12:30  6740
tohle vůbec nevypadá špatněMichelle Wilinghamová
ZAJATCI VÁŠNĚ
Genevieve de Renaltová se zmýlila, když podlehla svodům násilnického muže, který se má stát jejím manželem. Nezbývá jí než utéct, a tím se vydat do rukou nepřítele.
Irský bojovník Bevan MacEgan nedokáže opustit ženu v ohrožení života, ale Genevieve ho přitahuje víc, než je mu milé. Vždyť si přísahal, že se už nikdy nezamiluje…
Třebaže by manželství bylo pro ně pro oba výhodné, drží si Bevan Genevieve od těla. Teprve nečekané odhalení ho donutí udělat konečné rozhodnutí - ovšem rozhodnutí, které by mohlo znamenat, že ji ztratí navždy!
elgyn elgyn 3.11.2008 10:54  6739
Jan Bauer: Podivné konce české šlechty
Akcent 2007

s. 11
Když v roce 1247 vypukla vzpoura českých pánů a zvolila novým králem Václavova patnáctiletého syna Přemysla II. Otakara, patřil Boreš k těm několika málo šlechticům, co zůstali dosavadnímu panovníkovi věrní. V listopadu 1248 nečekaně přepadl spolu s dalším králi věrným šlechticem Havlem z Lemberka, manželem svaté Zdislavy, Přemyslovo vojsko u Mostu a na hlavu ho porazil. (...)
Zatímco Vítkovům se podařilo uniknout na Rudolfův dvůr, Boreš z Riesenburka byl z Přemyslova příkazu zajat a v roce 1277 popraven. Kdo ví, zda za smrtí jednapadesátiletého Borše nebyla jen stará Otakarova zášť proto, že mu kdysi uštědřil výprasku u Mostu. Údajné tvrzení o vzpouře pak král podstrčil svým kronikářům, aby tak svou pomstu zdůvodnil před veřejností i před historií.
Že by čekal skoro 30 let, jo?

Je zjevné, že autor je na straně Viléma Zajíce z Valdeka a ne toho zpustlíka z Lipé.

s. 55,56
Ušetřím vás, milí čtenáři, důvtipných rozborů údajných kryptogramů, které by měly být v latinském textu Zbraslavské kroniky obsaženy.
To s ohledem na „tvorbu“ JB fakt sedí jak pozadí na hrnec.

A bohu budiž žalováno – autorův rádoby bodrý styl mi pěkně leze krkem. „Ale, ale, pane autore, stále píšete jen o mužích, kdepak máte také nějakou šlechtičnu? Tak si možná povzdechla některá netrpělivá čtenářka, a já se proto kaji a pokusím se tuto jistou nerovnováhu v zastoupení pohlaví ihned alespoň trochu napravit.“

Nechci se tady těch vědeckých a pavědeckých autorů dotknout, ale nechápu, že neberou v úvahu, že hrdina prostě změnil názor a za vším hledají nějaké rozumové důvody nebo nadpřirozené síly. Madam Vaňkovou bych jim dala za vzor.
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 2.11.2008 20:59  6738
zblunceje to tam

[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt