díky, dámy:-)
Gaelen Foley: Pirátský princ
Alpress 2000
To jsem si tedy početla. Nebylo by načase, aby už vyšla další knížka? Dvě jsou na tak skvělou autorku málo.
I když jsem se nemohla dopočítat. S. 100 – Vikář je s Lazarem 11 let, Lazarovi je minimálně 28, takže si stěží mohl na str. 289 „vzpomenout na Lazara v Dariových letech“, když je Mariovi „teprve 14“.
Jiří Bílek: Hádanky naší minulosti 5 – Dlouhý stín na Moravském poli
KK 2005
A to navzdory tomu, že většina knížky se věnuje době, které mě vůbec nezajímá.
Nebála bych se ani toho názvu, bo autor se – na rozdíl od mnoha jiných – nesnaží najít senzaci za každou cenu a být třeskutě „vtipný“. A netvrdí, že jedině on jediný má pravdu. A občas ještě klade dobré otázky. A kdyby nic jiného – tak je tu spousta obrázků:-) A to mám v záloze 6. a 7. díl. A bude-li nejhůř, i třetí.
Josef Pala: Farnost Vizovice
Římskokatolická farnost Vizovice 2008
Pro tyhle knížky mám slabost. A kupodivu se u nich někdy i bavím, byť se obávám, že to nebylo autorovým záměrem.
s. 5
Bůh se staral a stále se stará o naši farnost (...) Staral se v 15. století, kdy „okolní šlechta zpustošila klášter“ (...) Jistě se staral i tehdy, kdy v tomtéž století po vpádu Uhrů „padl za oběť i kostel.“ (...) Staral se, aby město opět ožilo po velkém požáru 28. srpna 1887...
Kdyby tohle nenapsal farář, tak bych měla jisté pochybnosti, jestli to není míněno ironicky. A navíc následuje kapitola „Historie farnosti“, kde se to jen hemží slovy jako: „násilná rekatolizace, vypáleny, vypleněny, škody, zanikl, požár...“ A to nemluvím o požáru v roce 1887 – škoda 700 tisíc zlatých a víc než 1000 lidí bez přístřeší ;-)
1929 (autentický zápis z kroniky)
Rok začal tuhými mrazy (...) Na farní budově ukazoval teploměr -30°Celsia, u panského zahradníka bylo -34°Celsia. Zima byla úžasná. K tomu nedostatek uhlí a dřeva. Vlaky nejezdily...
Čert ví, jak to ten kronikář vlastně myslel.
Ale zase se leccos dozvíte.
1916
V říjnu vyšlo nařízení o zákazu osvětlování hrobů svíčkami pod pokutou 1000 korun.
s. 51
Architekturu zámku doplňují dvě sochy gladiátorů v zámeckém parku, velmi kvalitní plastiky z 18. století. no, kvalitní, na první pohled to vypadá jako že původně chtěli odlít rudoarmějce a nějak se jim to vymklo. A konečně jsem se dozvěděla, kdo to stojí v parku, protože to ani při dobré vůli poznat nejde.
Valentinky 1996
Já vím, proč nemám ráda většinu moc krátkých příběhů.
Margot Dalton: Nevinná lež
Marisa Carroll: Srdeční záležitost
Bíle: Pointa spočívá v tom, že hrdinka jako nevinné děvče (bylo jí bratru 23, ale co už) přišla do jiného stavu nečekaně jako podzim do Krušnohoří, otec se k dítěti neznal, ale zato jí ho chtěli vzít jeho bohatí rodiče. Teď je jí 32 a čeká ji operace srdce. A protože se bojí, že prarodiče by jí chtěli vzít jejího syna, tak zajde vedle k sousedovi, kterého zná i s cestou týden a řekne mu, aby si ji vzal. A on si ji vezme. A ještě nakonec přežije a s prarodiči se usmíří. Asi tak. Uznávám, že i na harlekynku je to moc kostrbaté.
Muriel Jensen: Sladká majitelka Byla jsem v pokušení dát víc, ale pokazila si to koncem. Ani autorka brakovek by neměla předpokládat, že čtenář je hlupák, protože scéna – Bíle: - nemůžu s tebou spát, protože mě nemiluješ. – miluju tě. – dobře. Jdeme na to. A ráno uražený hrdina, který má pocit, že ho hrdinka svedla, aby ho dostala do chomoutu. Co je moc, je moc.
Karen Young: Zvláštní laskavost - nuda, nuda, šeď, šeď.
O čem ženy píší
IFP 2008
Jestli tohle má být reprezentativní vzorek českých spisovatelek, tak to je bída. Až na pár čestných výjimek [Irena Fuchsová (kupodivu, protože zrovna u ní mám dojem, že je to především grafomanka), Zdenka Hamerová, Markéta Dočekalová, Jana Rečková a Lenka Procházková] jsem u zbytku možná (MOŽNÁ) našla formu, ale obsah či nedej bože nějaký nápad – to jsem nenašla ani při dobré vůli. Nuda, nuda, šeď, šeď.
Ida Myslikovjanová: Konečně pravda!? ,,, aneb každý z vás podle Leonarda da Vinci
Smart goods 2006
První – a asi jediná – dobrá zpráva je, že byste ji měli najít leckde, bo mi jsme ji dostaly jako dárek (pro knihovnu).
Po první kapitole by si od chudáka pana Grygara nevzal kůrku ani vyhladovělý pes. Ale je úsměvné, že přesně to, z čeho pana G.autorka obviňuje – dělá sama, jen druhým směrem.
Opravdu jsem se snažila, ale některé souvislosti mi unikaly.
s. 19 (Descartes a spol.)
Tato hypertrofie rozumářství vede pouze do slepé ulice, z níž opět není východisko. Dnes ovšem neseme důsledky – stojíme před ekologickou katastrofou.
Uznávám, že jsem vzdala na straně 36, ale ...
s. 23
V roce 1821 chtěl SB malbu ze stěny sejmout, což za normálních okolností jde.
Tak tohle mě opravdu zajímá. Někde musím vybádat jak jde sundat fresku ze zdi. Teda – aniž by se rozpadla. Nějaký nápad?
|