Abychom úplně nezvlčili/y, tak rozebereme hodnotnou knihu Fimfárum, protože mnoho nám bylo v loutkové verzi zamlčeno. ;-)
Královna Koloběžka první
Přitom mu blesklo hlavou, že by se něco mělo dělat, aby se zvýšil průměr inteligence obyvatelstva.
(...) A protože, jak jsem již uvedl, byl to král mladý, svobodný a venkoncem rozumný člověk, neotálel, nýbrž dal zapřáhnout do zlatého kočáru a vezl Zdeničku domů. Vezl ji velkou oklikou, takže než přijeli do rybárny, byla noc a tykali si.
„Je známo, že hříbě se drží u rodiče. Tudíž bylo-li pod valachem, valach je rodič a patří jemu.“
Prakticky to už nehrálo roli, protože to hříbě mezitím něco ukradl.
O rybáři a jeho ženě
„Dolů z postele, lenochu, a utíkej za rybou.“ A prásk, stáhla ho z postele, vyhrnula si noční košili a bim, kopla ho tam, na čem rybář obyčejně seděl.
Líná pohádka
Král měl několik synů, ale nevěděl přesně kolik, protože byl líný se zeptat královny, pokud byla naživu, teď byl líný je počítat, a cizích lidí se ptát nechtěl.
Chvilku mlčky čekal, když však už žádný další tučný mladík nepřicházel, pravil: „Jste tu všichni, mí milí synové?“
„Ano,“ odpověděli mladíci.
Z toho král nabyl jistoty, že má tři syny, a jeho sebevědomí náležitě stouplo. Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik jako nejistota co do počtu vlastních dětí.
No, dětem budu číst jenom Lakomou Barku, ale tahle knížka je celá geniální.
Annie
hele, mám pomalejší start, no. A jde mi o umělecké ztvárnění literární předlohy a ne o hlas, krk, ruce a přilehlé oblasti. Jsem totiž CHARAKTER. ;-) (trochu se nabízí asociace "jsem starý charakterní herec", ale to ještě nee) |