TheGen
Existují přímo knížky podle seriálu. Tedy spíš seriál podle knížky.
Tudorovci I.
druhý díl
Jindřich VIII. není moje oblíbená postava. Četla jsem jenom Jindřicha VIII. v edici Drazí zesnulí a nějak mě to nevzalo.
Carolly Erickson: Jindřich Veliký
CE: Poslední manželka Jindřicha VIII.
Carolly Erickson mám ráda.
Pak jsou nějaké knížky od P. Gregory a J. Plaidy, ale ty se týkají spíše manželek a těžko říct, jak moc jsou historicky věrné.
Vlastimil Vondruška: Znamení Jidáš
Moba 2009
  
Moc se mi líbila, i přes ten hokej ve vztazích.
Ale co autorovi nemůžu odpustit je, že pořád z Přemysla II. Otakara dělá vzteklouna. A ne moc charakterního. Verze madam Vaňkové se mi líbí mnohem víc.
A občas je i vtipný.
s. 8
“Musím vzbudit krále,“ oznámil důležitě nejvyšší komoří.
„Co se stalo? Nepřítel?“
„Něco horšího. (...) Na hradě je zřejmě ďábel.“
„To nás zase navštívila Jeho biskupská Milost?“ ozval se rozespale Přemysl II. Otakar. :-D Což mi připomnělo můj oblíbený film Noc na Karlštejně.
V roce, kdy zemřel král Václav I.
(1253) spravoval Oldřich z Chlumu severní Čechy už druhým rokem .
“A víte, co na to Přemysl řekl? Zasmál se, že on byl v mládí stejný.
Já myslela, že jsou s Přemyslem Otakarem II. přibližně stejně staří. Pokud už dva roky spravuje severní Čechy, tak mu snad bylo aspoň 20, ne? Navíc Světlaně, které se dvoří/nedvoří je 18-19.
s. 219
Byli zhruba stejně staří (...) Je to už dvacet let. Když zemřela, mohly mi tak akorát padat mléčné zuby.
Že by i panoš Ota byl starší než Oldřich? Čert aby se v tom vyznal:-(
s. 169
“Jak zní páté přikázání? Cti otce svého i matku svou...“
Páté je snad Nezabiješ, ne? Že by se nám to od středověku posunulo?
My, nasazení na nucené práce ve druhé světové válce : z dopisu, vyprávění a dokumentu některých nasazených získaných v roce 2003
Svaz nuceně nasazených občanů za druhé světové války 2004
Nevím, co si pod pojmem „nuceně nasazení“ představíte vy, ale moje představy byly víc než mlhavé. A bo můj děda byl nuceně nasazený, ale nějak šířeji o tom nepojednává, tak jsem byla zvědavá.
Z podnázvu je jasné, že úroveň příspěvků bude kolísat, ale stejně jsem lehce zmatená – 40 stránek jsem měla dojem, že nuceně nasazení = skoro koncentráky a pak se dočtete, že Jednu neděli jsme si řekli, že si uděláme výlet do památné Kostnice. (...) ...že nás dívky zavede do jedné hospůdky... ???
Nicméně pro zajímavost doporučuju přečíst.
Po 50ti stranách jsem usoudila, že nutně doma musím mít Lisu Kleypas: Sveď mě za úsvitu .
Ale na druhou stranu – po 50ti stranách Kinley MacGregor: Mistr svádění jsem zklamaná. Navíc nesnáším hrdinku. A nebýt to Kinley, tak bych dál ani nečetla. Ještě, že jsem si ji nekoupila. Pořád naivně doufám, že se zlepší, ale vidím to černě.:-(
|
Registrace nového uživatele 
