V ZOO uhyne starý gorilák. Jeho družka teskní, a očividně chřadne.
Vedení se sejde a přemýšlí, co s tím.
„To je jasný, ta potřebuje samce, aby ji potěšil.“
„No jo, ale kde ho narychlo sehnat.“
„Koukněte támhle na Pepu, co se stará o slony. Von je takovej řekněme jednodušší, ale figuru, to on má. Ten by to zmákl.“
Tak ho zavolají.
„Hele, Pepo, koukni na tu gorilku, chudinku. Od tý doby, co jí umřel starej, se ztrácí před očima. Potřebovali bysme, abys jí trochu potěšil, jestli nám rozumíš. Co ty na to? Za tři stovky ... no tak, Pepo.“
Pepa se ošívá, dlouze přemýšlí, až nakonec kývne.
„Tak teda jo, ale mám tři podmínky.“
„Tak povídej.“
„Nebudu se s ní líbat.“
„To je v pořádku, gorily líbání vůbec neznaj. Co dál?“
„Vona teda není v ksichtě nic moc, jestli by to nešlo radši zezadu?“
„Můžeš bejt klidnej. Gorily to jinak nedělaj. A co třetí podmínka?“
„Esli bych vám ty tři stovky mohl dát až po vejplatě ...“ |