Někdy tam ta posedlost je.
Jako by od určitých částek nebylo úplně jedno, kolik mám. Deset milionů, dvacet, padesát, dvě stě... miliardu, dvě... k čemu se v takové chvíli honit za "víc, víc a ještě víc"?
Abych si mrskal ego, že mám sto milionů a soused jen padesát, chachá, to je socka neschopná, ukažme si na něj?
Hamty hamty hamty, ať mám víc než tamty a pro samý hamtání si ani ty prachy neužijou, protože musej mít víc, víc a ještě víc... |