Přišel Kohn do katolického kostela, že se chce dát pokřtít. Farář mu s radostí vyhověl a po křtu nechápavě sledoval, jak Kohn jde obratem naproti do protestantského kostela a nechává se pokřtít tam.
Farář počkal venku a rozzlobeně se Kohna ptal, co to mělo být.
A Kohn na to:
"Pane faráři, to je logické. Kdykoliv se mě kdekoliv ptají, jak se jmenuju, řeknu Kohn. Pak se zeptají na vyznání, já řeknu žid a mám smůlu ať jdu vyřizovat prakticky cokoliv."
"To je smutné,"farář na to, "ale co to má společného s těmi dvěma křty? Proč jste se nešel nechat rovnou pokřtít tam naproti?"
"Pane faráři, to je logické. Kdybych se pokřtil tam naproti, vždycky se mě pak kdekoliv zeptají, jak se jmenuju. Já řeknu Kohn, oni se zeptají na vyznání. Já řeknu protestant a oni se významně usmějou a zeptají se mě na předchozí vyznání. Tak řeknu žid a zase mám smůlu jako předtím."
"Ale stále nechápu," kroutí hlavou farář, "v čem vám pomohly ty dva křty."
"Pane faráři... teď přijdu na úřad, zeptají se mě na jméno. Já řeknu Kohn, oni se mě zeptají na vyznání. Já řeknu protestant. Oni se významně usmějou a zeptají se mě na předchozí vyznání. No a já řeknu KATOLÍK!" |
Registrace nového uživatele 
