Chasmin
Taky jsem na ni patřičně pyšná. A s ohledem na moji angličtinu je to nejlepší způsob, jak dát světu najevo, že moje angličtina je naprosto unikátní. Jak pravil klasik – Angličan slyší angličtinu, ale nerozumí. ;-)
tady je originál
Iris Johansen: Tekoucí písek
Columbus 2009
Tak, rozhodně jde o lepší průměr, ale mám několik připomínek. (kromě toho, že nevyšel aspoň ten šestý díl, na který tenhle opravdu HODNĚ navazuje.)
Všeobecně nemám ráda knížky na pokračování. Tedy abych byla přesná – mám ráda knížky na pokračování, když se tam objeví hrdina z jiné knížky, ale nemám ráda, když čtu x knížek o jednom a tom stejném hrdinovi. Protože
a) Nevyjdou všechny díly, a když už náhodou vyjdou, tak ne ve správném pořadí. A když už, tak je mezi nimi tak dlouhá mezera, že neudržím myšlenku, kdo je kdo a proč tam vůbec je. (a možná, že by to ani Pepa nebyl. Možná bych si do vzkazu měla k angličtině přidat i češtinu;-))
b) mě hrdina (většinou tedy hrdinka) začínají štvát. A ano, Eva Duncanová i se svou Bonnie mě už nebaví. I když hrdinové (slovy tři) jsou úžasní. Jen se nemůžu ubránit otázce, co na ní vidí. Navíc, když autorka na konci naznačí, že Eva i Joe vidí, že jejich vztah pomalu, ale jistě směřuje do... záhuby, tak to není nejlepší důvod proč číst další díl. A protože si nepamatuju, jestli v prvních dvou dílech chodila Eva s Loganem nebo už s Joem, tak jsem chvílemi úplně mimo. Ale abych byla spravedlivá, byla mi sympatická Megan, kterou jsem nesnášela v Pandořině dceři.
c) Většinou se nedočkáme řádného konce
d) Jen málo autorů udrží úroveň (jako např. Dan Silva, Přeběhlíka si šetřím na dlouhé vánoční večery)
e) S tím souvisí, že jsou nudnější a nudnější. Nemůžu se ubránit dojmu, že občas už autorka vaří z vody.
Asi tak.
Jinak čtu: Kristýna Pivodová: Sama na celém světě
Vzala jsem si ji onehdá večer do vlaku, ale že bych bez ní nemohla žít se opravdu říct nedá.
Vendula Dvořáčková: Pověsti temných míst
Je to dětská knížka, ale musím říct, že v jednom dvou případech mi šel mráz po zádech.
Jill Mansell: Dočista jsem ti propadla Kdysi jsem se snažila číst její prvotinu, ale nedočetla jsem. Ale tahle se mi líbí. Mám ráda víc příběhů v jednom. Ale bohužel vyšla v roce 2003, takže britská autorka si při přirovnání hrdinů musela vystačit s G. Clooneym a B. Pittem. Tak aspoň na str. 12 zmínila obchůdek na Armitage Street.
A v angličtině to zní moc dobře (byť je to ukázka z bůhví čeho).
|