Dívám se, co ještě ještě pod stromeček;-) A mimo jiné jsem si uzmula Kouzla osudu – Nory Roberts . Je v ní i Zimní růže, která vyšla jako Ledová růže v Nejkrásnější růži. Ale překladatelky zjevně nehledí na nějaké to slovíčko.
The world was white. And bitter, bitter cold. Exhausted, he drooped in the saddle, unable to do more than trust his horse to continue to trudge forward. Always forward. He knew that to stop, even for moments, in this cruel and keening wind would mean death.
The pain in his side was a freezing burn, and the only thing that kept him from sliding into oblivion.
Kouzla osudu – Zimní růže
Svět odpočíval pod bílým ledovým příkrovem. Vyčerpaný muž se hrbil v sedle a už důvěřoval jen svému koni, že bude sám pokračovat v cestě. Stále vpřed... Věděl, že zastavit, byť na krátkou chvíli v ostrém větru, by znamenalo smrt.
Rána v boku nesnesitelně pálila a jediná možnost, jak ji snést, bylo podvolit se zapomnění.
Nejkrásnější růže - Ledová růže
Svět byl bílý a mrazivě chladný. Muž se vyčerpaně naklonil v sedle, neschopný pohybu. Zbývalo mu jediné – věřit svému koni, že se bude plahočit dál. Kam? To nevěděl. Věděl jen, že zastavit, byť jen na malou chvílku, by v tomhle vražedném vichru znamenalo konec.
Palčivá bolest v boku mu škubavými zášlehy připomínala, že ještě není mrtvý. Anebo možná je a peklo na sebe vzalo podobu nekonečné zimy.
A k tomuto není co dodat
|