Doufám, že jste si užili krásné Vánoce (no dobrá, opět jsem letos nedostala jednu jedinou knížku, ale co – pomoz si sám).
Nepřečetla jsem toho tolik, jak jsem předpokládala, ale za to jsem si užila svou úžasnou neteř a mobil (pro děti bo je skoro nerozbitný a pro staré lidi bo má velká písmenka;-))
Tina St. John: Nevěsta Bílého lva
Ikar 2007
I když originál vyšel v roce 2001 a hrdina je blonďák – celý Guy. Čímž autorka získala dost kladných bodů. Líbila se mi mnohem víc než poprvé.
Linda Needham: Ztracená nevěsta
Oldag 2009
Dala bych ještě víc, ale zklamalo mě, že to hrdinka hrdinovi na konci za všechny lži trochu víc neosladila.
Přestože je hrdinka snílek (Nicholas si sice myslí, že jí straší v myslivně) a je sladká, tak úžasně kleje. (Což je kupodivu převážně týká jejího manžela. S. 75
“Hanba ti a vem tě čert, Bayarde, do pekel plných nenasytných vší a děvek prolezlých syfilidou.“ ).
Takový pěkný polorozpadlý hrad v roce 1351 s tekoucí teplou vodou a horkými prameny... to bych si dala říct. O hrdinovi nemluvě. ;-)
s. 102
Eleanor vyjela z východní věže s dalším trakařem plným zbožím a rachotila s ním po schodech dolů na nádvoří. Zjevně tam neměla příkré schody.
s. 158
Vlasy měla čerstvě umyté a rozevláté do všech stran.
s. 160
Nicholas ji chytil za cop.
Neodporuje si to trochu?
Jan Bittner: Deník kastelána
Jota 2008
I na podruhé je úžasná. Nedá se říct, že je skvělá kvůli tomuhle nebo tamtomu, ale je prostě dokonalá jako celek. A znovu říkám – škoda, že autor nechce už nikdy nic napsat. Druhý díl by ničemu nevadil, ni? Ale nikdy neříkej nikdy. No co, jsem z ní naprosto nekriticky nadšená.
Vladimír Sutějev: Malované pohádky
Malyš 1973
Krásná knížka. Autora znáte, i když o tom možná ani nevíte, protože kdo z nás nečetl pohádku o třech kočičkách, které pronásledovaly různou havěť a při tom měnily barvy, dokud neskočily do rybníka? Pohádky Kuřátko a káčátko a Myšáček a tužka jsou naprosto dokonalé.
Lucy Doncaster, Andrew Holland: Největší záhady světa
Alpress 2009
Je spíš taková encyklopedická, nečekejte žádná velká odhalení, ale dobře se čte.
Katherine Applegate: Vrátíš se, Same?
Egmont ČR 1996
Průměr.
CINDY GERARD: ŽÁDNÉ SLITOVÁNÍ
Baronet 2009
Jsem zklamaná. (a to přesto, že jsem ji četla před Štědrým dnem a byla jsem v dobrém rozmaru)
a) byť je to první díl, tak mám pořád pocit, že mi něco ušlo. Minimálně bych ocenila příběh Dallase a Amy.
b) Co se týče sprostých slov, ty bych přežila, ale že skoro pořád někdo mluví nebo myslí na hrdinovo nářadí mě nenadchlo.
c) Vadilo mi, jak pořád používá obrat podíval/a se na ni/něho pohledem „slez ze stromu děvče“ apod. Nemám nic proti doslovných překladům, ale jistě by to šlo i lépe (viz svalnaté řeči ).
d) Musím autorce přiznat, že sérii dobře rozběhla, ale při vší úctě, kdybych ji neznala, tak bych se daleko nedočetla. Není to ani brakovka ani thriller. I přes pár slibných mít je to docela nuda a nemá to kouzlo.
e) Co se mi moc líbilo, jak zloduch s rozříznutou plící a rozpůleným srdcem chraptí “Sou...sou...soucit.“ .
Brian L. Weiss: Jen láska je skutečná
Metafora 2007
BLW začíná vykrádat sám sebe. IMHO nebylo nutné do takových podrobností opakovat minulé příběhy. Navíc neustále mele o své druhé knize Napříč časem k uzdravení (nebo Časem k uzdravení, tady překladatelka neudržela myšlenku), což je otravné v případě, že ta knížka IMHO u nás nevyšla.
Taky nelogicky něco naťukne a zase se věnuje něčemu jinému. A stejně – pokud nevíte, o čem mluví, tak se nechytíte.
Joan Hohl: Ve střehu
Desire na přání 8 2/97
s. 6
Měřila přesně 159 cm a vážila 45 kilo...
Hm, tak to měla BMI jako začínající anorektička 17,7. Ale byla za tím tvrdá práce, jak hrdinovi sdělila hned na prvním „rande.“ A zaobírá se tím dost často i dál (ale co, vanilkové rohlíčky mi tím nezprotivila). Navíc jako obvykle autorka zvládla seznámení, zamilování, hádku i usmíření za dva týdny. A po pravdě řečeno JH by se neměla pouštět do „thrillerů“, protože u 3 ze 4 bratrů jsem byla v údivu nad tím, že se dožili tak vysokého věku navzdory svému idiotskému chování.
Hrdina by na můj vkus dost samolibý. Navíc bíle: Tinin manžel k ní docházel jen proto, aby měl hrdina důvod se s ní seznámit, ale zatímco na začátku bere Tina jeho návštěvy jako pravidelné, tak potom se pokaždé diví. No já už se ani divit nestačila.
A že se zase vracím k tomu jídlu.
s. 71
Kuře bylo šťavnaté... Nejsem žádná Rettigová, ale když večeřeli v 7 a kuře vonělo už před druhou... tak šťavnaté asi není to správné slovo.
Edgar Talbot: Vzkaz ze záhrobí, Susan Grant: Zlý duch na Meadow-Hallu
Ivo Železný 1993, Žena v ohrožení
Tohle jsem opravdu kdysi četla? Hanba mi.
Lars A. Fischinger: Zázrační proroci
Dialog 1999
Mám pocit, že tyhle teorie jsem četla už tolikrát, že mě nudí. I když není špatně napsaná, tak holt už tu všechno bylo. Ale pokud hledáte něco pro „začátečníka“, tak proč ne.
Richard Sacher: Schůzky s tajemnem
Deus 2009
Neskromně si o sobě myslím, že jsem otevřená různým pavědám, ale nesmím mít pocit, že ze mě autor dělá (s odpuštěním) blbce.
Pokud dojde k dalšímu vydání, vynechala bych autorovu předmluvu, protože říct, že autor slyší trávu růst, je opravdu velký eufemismus.
Autora dojímá i pohled na hodiny, bo mnohdy je tam třeba 18:18 a v noci se občas probudí a je třeba 5:55. No páni!
A vynechala bych i Marcelu Holanovu, protože to je něco podobného. Ale pobavila mě. s. 25
Ale dá se to zastavit. Jednou mi strašně vynadal jiný řidič, že jsem něco provedla, a já jsem se na něj začala usmívat a říkat mu: „Ale, ale, my jsme se dneska nějak nepovedli! My jsme nějací protivní!“ V tu ránu ten člověk začal měknout a uvědomovat si svůj vztek a nakonec jsme se rozjížděli s tím, že on se smál a já taky.
Já jsem klidný člověk, ale i když mám dobrý den a někdo by mi řekl „ale,ale, my jsme nějací protivní“, tak by se ve mně probudila šelma a řvala bych jak tygr Akbar.
A postupem času jsem dospěla k tomu, že ji oželím celou. Viz Ilona Csáková s. 77
Stala se vám někdy nějaká neuvěřitelná příhoda?
Mně se takové věci dějí často. (...) Před lety jsem měla vidění, jak k Zemi letí paprsek, který ji vychýlí ze své osy, a přijde velká voda. Jen jsem neuměla dešifrovat datum. Jako první jsem o tom řekla kamarádce Ivance Macháčkové, pak i dalším přátelům a blízkým. No a ironií osudu je to, že Ivanka byla s Karlem Gottem a dalšími na Maledivách, když přišly tsunami. Země se při tom skutečně vychýlila ze své osy...
No prosím, to je teda neuvěřitelná příhoda. Kupříkladu mně se zdálo, že bude padat sníh. A teď s napětím čekám, kdy se tato věštba vyplní. ;-)
Patricia Biggs: Měsíční píseň
Fantom print 2009
Začátek byl skvělý, ale nedostala jsem se za str. 120. A to už jsem měla vlkodlaků a jejich problémů plné zuby a nezachránil to ani alfa Adam a příslib hepíku.
Elizabeth Lowell: Podzimní milenec
Baronet 2009
Nuda, nuda, šeď, šeď.
A protože jsem nebyla schopná dočíst ani Zimní žár a Zlatou klec , tak se obávám, se s EL jsem skončila. Marně od roku 2000 čekám na stejně dobrou knížku jako byly Zakázané doteky, Nevěsta z Blackthorne nebo Okouzlení. Game over.
Petra Lázničková: Čerstvě plnoletá, Silnější než láska
nuda, nuda, šeď, šeď.
Barbara Pierce: Hříšné myšlenky
vzdala jsem ji po třech kapitolách, tohle není můj typ příběhu.
Linda Howard: Nebezpečně blízko
Alpress 2009
Fakt nemám náladu na hrdinku, o které se už na druhé straně dozvíme, že je naprosto dokonalá, protože sňatkem se starším mužem si polepšila, tudíž má profesionálního trenéra, kadeřníka a čert ví koho. Ale má i opravdu OPRAVDU závažný problém a to je, že musí spravovat dědictví, a to i pro opravdu opravdu strašné nevlastní děti.
Navíc autorovi obálky nikdo neřekl, že odbarvené blondýny nemůžou používat černou tužku na obočí, aniž by nevypadaly jako šlapky. A hrdina vypadá spíš jako její syn. To nám ta obálka pěkně ladí s obsahem.
Carol Grace: Jak zdědit kovboje
Desire 320 5/99
Stačily dvě kapitoly. Fakt nemám náladu na hrdiny, kteří líbají hrdinku po pětiminutovém setkání. A jak jsem listovala dál, tak se to nějak výrazně nezlepšilo.
A do nového roku jsem si dala předsevzetí:
a) budu mít rozečteno maximálně 5 knížek
b) konečně přečtu knížky, které mám na hromadě u postele již několik měsíců/let
c) bez milosti nebudu dočítat knížky, které se nerozběhnou do strany 50.
|