Boubaque [853]: tak zkusíme rozproudit zmrtvýchvstání :) Nemáte občas pocit, že remcání je obecná vlastnost dědulů? ;-) Proto jim mladí nebudou přikládat žádnou velkou důležitost, i když mohou mít pravdu. Obecně se mi nápad světa v úpadku líbí, navíc z ryze praktického hlediska dává spoustu možností pro PJ díky rozvalinám. Připojil bych se k návrhu B_arta [850] s úrodnějšími oblastmi. Narozdíl od něj bych je učinil centry států, takže jejich dobytí by znamenalo zánik poraženého. Představoval bych si, že země byla vždy docela teplá, proto kromě těchto úrodných oblastí (okolí řek, pobřeží, ...) by šlo především od savan přes stepy a polopouště až k pouštím. Tyto okrajové oblasti by byly obývané převážně kočovnými kmeny, které se vždy živily chovem dobytka. Postupné oteplování se začne nejdříve a nejrychleji projevovat právě v okrajových oblastech, takže kočovné kmeny se budou stahovat blíže a blíže k úrodným oblastem, což bude vyvolávat konflikty s vesničany. Mimo jiné tíživé životní podmínky donutí spoustu z kočovníků a vesničanů odejít přímo do úrodných oblastí, kde budou žít asi v nějakých slumech, atd. V úrodných oblastech by nemusel být zatím ani úpadek na úrodách příliš patrný, takže přibývání chudiny bude přinášet další konflikty (krádeže, žebrota, spící bezdomovci v nočních tramvajích ;-), ...). I vzhledem k těmto okolnostem budou obyvatelé chudinských čtvrtí snadno podléhat různým samozvaným rádobyspasitelům světa, což umožní davové chování, fanatismus apod. Takže opět další podhoubí pro nedůvěru manipulace a intriky. Stejný model nejde přenést do severních oblastí, ale problémy bohatšího jihu budou odčerpávat prostředky nutné pro udržování civilizace na rozhraní divočiny, takže bude postupně docházet i k oslabování severních teritorií. Myslím, že vykreslený stav by měl vést k situaci, kdy nebude příliš mnoho rozvalin v říších, ale jakmile se překročí jejich hranice, tak jich začne rychle přibývat. Tím pádem nebudou běžní obyvatelé úpadek moc vnímat, protože zprávy o něm budou přinášet především různé podivné a nepříliš důvěryhodné existence, co se toulají divočinou. Pokud si náhodou někdo uvědomí, že tam a tam bylo před dvěma sty lety pět vesnic a dnes živoří jediná, tak se to přičte právě útokům kočovníků, přičemž to bude pravda, ale dotyčný si neuvědomí, že útoky jsou způsobené postupem pouště na tradiční kočovnické území. |