Když jsme u té slovenštiny. Není tohle krásné: Včelí mackovia od jari do zimy a Poď s mačiatkami do školy? :-))
S přibývajícími léty (no co, chůvě Fran bylo taky šest let 29) začínám zjišťovat, že mě některé „dějové“ zvraty v brakovkách začínají rozčilovat. Udělala jsem si takovou malou soukromou hitparádu, ale klidně se můžete připojit. (Annie – ty můžeš jen v případě, že odpověď nebude znít: „Všechno!“ ;-))
a) nesnáším, když hrdina až po deseti nebo kolika letech zjistí, že s vyvolenou má dítě. A pokud si navíc ani nepamatuje, že spolu něco měli, tak to je pointa na druhou. Všeobecně nemám ráda knížky – jak se k sobě po letech vrátili.
b) Nesnáším, když hrdina hrdinku líbá dvě minuty po seznámení, a to většinou ani nezná její jméno. No schválně – kolikrát se vám to v životě stalo? (podotýkám – s hezkým hrdinou)
c) Nesnáším hrdinku, na které se hrdinovi líbí její až barokní tvary (a že příroda nešetří), ale jakmile dojde na sex, tak má hrdinka bříško až na zádíčkách. A to nemluvím o hrdinkách, které mají komplexy z toho, že jsou táááák hubeňoučké.
d) Hrdinky, které jsou krásné i bez make-upu, po několika dnech strávených v divočině, po probdělé noci... nebo (nedej bože) dokonce zvracející. (btw všimly jste si, že hrdinky v brakovkách se málokdy malují? Maximálně použijí rtěnku nebo řasenku a velmi zřídka po koupeli tělové mléko. Což nás, kterým ta údržba už trvá déle, musí nutně na... nazlobit.)
e) A navzdory (nebo díky) emancipaci nemám ráda hrdinky, které jsou moc unylé a můžete je klidně lechtat nožem na žebrech a ony jsou pořád milující a nastavují druhou tvář. Ale nemám taky ráda hrdinky, které jsou emancipované až moc. (už vůbec nemluvím o hrdinkách, které pečují o hrdinovu ex-manželku, která trpí nějakou nejlépe nevyléčitelnou chorobou nebo chápou, že takovou manželku hrdina nemůže opustit. To je potom divení, když manželka je zdravá jako koloušek a čeká třetí dítě, že jo.)
Tak... co mi vlastně zbylo????? ;-)
|