Tak konečně taky dočteno.
Po Stronciu jsem čekal propadák, ale tohle mě tedy doopravdy překvapilo. Příjemně. Sakra příjemně.
Začátek sice poměrně slabý - člověk se neorientuje a ty několika krátkými větami odbyté akční scény jsou taky nezvyklé - ale jakmile se děj dostane do Skotska, začne to mít grády. A nedá se přestat číst. A zlepšuje se to. Stanovací část, ač dlouhá, mě totiž bavila víc než celý začátek, a u depresivního pokračování jsem měl pocit, že MadMaxovské části by nenadělaly ostudu ani v Cestě. Následné holky na lodi už trochu únavné, ale přestat číst jsem pořád nedokázal. Konec nebyl špatný, ale bylo na něm vidět, že Kulhánka nějak přestalo bavit popisování akce (což mi jinak v celé knize vůbec nevadilo - spíš naopak. Vykonstruovat funkční akční scénu s mnoha postavami není po choreografické stránce žádná sranda - nahradit něco takového pár větičkami, a nechat zbytek na fantazii čtenáře, je sakra přitažlivé...)
Co mě vyloženě potěšilo, byly hlášky. Respektive jejich nedostatek. Až absence. Dobré tři čtvrtiny knihy jsem měl příjemný pocit, jako že sleduju nejen dospělé postavy, ale taky dílo konečně dospělého autora. Nikdo se nevyjadřuje jako za-každou-cenu-ultravtipný-ultraoriginální-pubescentní-trotl. Sem tam padne vtip a to je všechno. Jupí! (Pravda, na konci to tak trochu zkazí na můj vkus až příšerně lidský Devlin, ale to se dá snést. Působí to jako průnik postavy z mnohem starší knihy, ale snést, snést se to dá).
Výsledný dojem tedy hodně kladný, i když teď, po dočtení, se vkládá tak trochu nepříjemný pocit, jakože by to celé chtělo trochu dovysvětlit, a že ani po tom hypotetickém dovysvětlení by to pořád nemuselo dávat tak úplně smysl. Ale to možná spraví druhé čtení.
Jo a u části ve Skotsku a později jsem se tak trochu lidsky styděl - za nic na světě se mi nedařilo zbavit dojmu, že původně - v první verzi rukopisu - se Eudox... sir Henry vytasil s mnohem, mnohem příjemnějším způsobem dopravy. |