Petr Pavel odmítl lhát, že žijeme v rozvalinách, a to se neodpouští. Pro racionalitu není v předvolebním rauši místo.
„Skutečný stav naší země není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad.“
Řeklo by se, že toto by mohla být cesta, jak uklidnit vášně, ba jak zrealizovat ono mytické zakopání příkopů ve společnosti. Jenže ouha. Už tím, že odmítl šířit náhled, že jsme na tom po všech stránkách mizerně, se prezident stal terčem útoků té části političek a politiků, kteří potřebují blbou a ještě horší společenskou náladu pro vlastní volební úspěch. Ano, řeč je o současné opozici, která vykresluje obraz země tak, že by si člověk, který v Česku nikdy nebyl, představil, že jsme na tom po všech stránkách zhruba jako Drážďany po kobercovém náletu v únoru 1945. Petr Pavel, ač nabídl vyvážený pohled, plný empatie k lidem, kteří na tom opravdu nejsou z různých důvodů dobře, byl v reakcích opozičních politiků okamžitě označen za „vládního prezidenta“. A jeho projev byl místo uklidnění a povzbuzení využit, či spíše zneužit k ještě větší společenské polarizaci. „Vidíte, všichni nahoře jsou proti vám, hrrrr na ně!“ zaznívá v podtextu.
Stručně řečeno, Babiš a Pitomio se v tom poznali.
Tím se současně potvrdilo, že prezident má pravdu v odhadu, co se bude dít před letošními volbami. „Můžeme očekávat, že fakta a argumenty, podle kterých bychom se měli orientovat, budou zakryty ještě silnější vrstvou odtažitých hesel a emocí. Budeme ještě více než jindy čelit překrucování pravdy, nebo přímo lžím.“ A také že po volbách skutečně hrozí to, před čím varuje: „Je zjevné, že občané nejen u nás poptávají politiky, které charakterizuje rozhodnost. To je určitě dobrá a důležitá vlastnost. Pokud ale není doplněna uvážlivostí, rozumem a slušností, může to dopadnout špatně.“ Kde, či spíše komu se těchto kvalit, především slušnosti, nedostává, je snad zřejmé každému.
Zkrátka hovnomet, podporovaný Ovarem (jestli dožije) a Tuneldědkem pojede na plný výkon.
„I kdybychom ještě za několik let neměli stejné platy jako v Německu, jistě by naši budoucí prosperitu podpořilo i to, kdyby byly, stejně jako v Německu, vypláceny v evropské měně.“
Reakce? Z většiny politické scény odmítavé, až přezíravé. Lhostejno, že prezident říká totéž co naprostá většina českého byznysu, který živí celou zemi (77 procent dotazovaných firem se v nedávném průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyjádřilo pro rychlé přijetí eura *). Dominantní část politiků jen zarecitovala naučené floskulky o měnové suverenitě, která nás prý před něčím chrání, aniž nás ovšem kdy před čímkoli ochránila.
* a to navzdory zdejším, lopuším, expertům.
Ovšem ty floskule, to je velká bolest všech politických debat na Lopuchu. Nejoblíbenější je "argumentační faul". Neprůchodné jako vozová hradba, bezmyšlenkovité jako Babišův výhled rozvoje státu, plodné jako Pitomiova argumentace (v tom už předstihl snad i Sládka). (Su zvědavé, kdo se pozná.)
„Čtvrtina z nás žije v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. A i když to neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části naší společnosti se přímo dotýká špatný stav těchto území. Zmírnění nerovností mezi regiony je přitom jednou z nejdůležitějších výzev, se kterými se musíme vypořádat. Protože pokud máme uspět jako celek, jako celá země, nemůže nám být jedno, jak si vedou její nejslabší části. A podle toho také musíme v politice konat,“ řekl Petr Pavel.
Masivní investice do rozvoje nejchudších oblastí slibovala každá vláda, ale mnoho se toho nestalo. Důvod? Středopravé vlády mají tendenci postižené regiony přehlížet, protože v nich nenacházejí dostatek voličských hlasů. A populistům ve skutečnosti vyhovuje, když se lidé v pohraničí mají všelijak, protože se jim pak dá lépe po trumpovsku prodat nechuť vůči „elitám“. Je to začarovaný kruh beznaděje, ze kterého prezident sice ukazuje cestu ven, ale sám toho proti sdílenému cynismu a prospěchářství mnoho nezmůže. |
Registrace nového uživatele 
