Uriah Heep - Living The Dream – 2018
Tohle album mě v době vydání minulo a vůbec jsem ho neposlouchal – jak jsem si ověřil při hledání v historii klubu – a je to velká škoda, protože je vynikající. Samozřejmě, že tím pádem ho vůbec nemám naposlouchaný, takže možná budu opět Mimoněm, navíc ještě velice krátkým, hehe.
Grazed By Heaven je výborná, tvrdá skladba na úvod, Living The Dream zase taková valivá, připomínající mi Deep Purple, a jsou tady krásné varhany v závěru. V Take Away My Soul se mi líbí chytlavé refrény, v kytarovém sóle je pěkná basa a závěr parádně graduje, v Knocking At My Door mě zaujaly flažolety na basu a pěkný useknutý konec.
Výborné Hammondy a skvělý zpěv a basa – jako ostatně všude - uprostřed zajímavá pasáž, asi snaha o progresivní rock, hehe. Znovu slyším Deep Purple. Rocks In The Road je asi vrchol alba, fakt vynikající skladba, však je taky nejdelší, má osm minut, tak musí být dobrá, hehe.
Waters Flowin' je pomalá balada, moc pěkná, líbí se mi tady syntezátor. It's All Been Said pak je asi druhý vrchol alba, výborná skladba, uprostřed parádní sólo na Hammondy, na konci pak zase kytarové. Goodbye To Innocence je boogie opět trochu ve stylu Deep Purple, a zase skvělá basa, ve Falling Under Your Spell je moc pěkná vokální vložka a Dreams Of Yesteryear je závěrečná, pomalejší skladba, ke které už nemám co dodat, neboť jsem si vyčerpal slovní zásobu, hehe.
Opravdu se mi znovu nabízí srovnání s Deep Purple, a je neuvěřitelné, že obě kapely nahrály tak skvělá alba po padesáti letech existence. Energie, nadšení, radost z hraní a pořád výborná muzika.
8,5/10 |