Táňa Kubátová: Nášup - Nesmělí
 Při dalším vydání knihy (které nepochybně přijde) bych v úvodu použila tento citát (aby byl čtenář aspoň trochu varován, že docela obsáhlé části budou jako vystřižené ze skautské kroniky): Již od Náchoda se ptá, kdy už tam budeme, a ze všeho nejvíc se těší, jak se v oblasti věčného sněhu zkoulujeme.
I když jsem se snažila nepřenášet zkušenost s první povídkou do té druhé, u třeskutě veselé příhody z veterinární ordinace, mě pojala hrůza, co se bude dít dál.
Než se hrdinka svěřila, že pracuje na poště a je jí 24, měla jsem dojem, že je jí tak 12, bo její styl velmi nápadně připomíná literární dílka dvanáctiletých dětí, které nám občas do knihovny nosí. Jako praktický člověk nemám ráda kudrlinky a zdrobnělinky a zdlouhavé popisy letní/zimní či jaké oblohy, kdy jen měsíc lije své světlo po kraji. A jitra jsou zde tichá. :-(
Akce na str. 102-103 připomínala Supermana a hrdinův vstup na scénu mě ani moc nedojal.
s. 120
“...ale jen když bude za Martinou často jezdit.“
„No, to už je opravdu překážka, která se dá překonat,“ podotkla jsem s trochou zklamání a s trochou úlevy v hlas.e
„Ale my ji NECHCEME překonávat. Budeme k vám posílat Jakuba co nejčastěji, uvidíš.“
Dává to smysl?
Rok po sobě toužili, i když to tak nevypadalo, a jakmile se vyjádřil, odešli vstříc zapadajícímu slunci, aniž bych pochopila proč.
Navíc mi přišlo přehnané, že 24letá hrdinka se děsí jenom POHLEDU na hrdinu. A i když jsem si říkala, že ty citáty omezím, tak tenhle si neodpustím: Vidím před vraty doktorský sáně a říkám si, že on je u nás doktor. A taky jo. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat. Tak co, jak se daří nebožce, pane doktore?
S lítostí opakuju – nudná a předvídatelná.
Miley Cyrus: Milníky na mé cestě
Slovart 2010
  Nebylo to tak hrozné, jak jsem čekala. Je čtivá, i když často používá klišé a její „všechno je v Bibli“ mě nedojalo. Ale je to takové... americky zvláštní. Ale u šestnáctileté holky se to snese. :-)
Zábavné a poutavé čtení pro fanoušky
Fanoušek nejsem, takže říkám, že je to dost nadnesené tvrzení, ale musím brát v úvahu, že jsem daleko za cílovou skupinou.
s.117
Noah chce, aby její pokoj vypadal jako Noemova archa.*
*Noah je anglicky Noe. Řekla bych, že snad Noe je anglicky Noah, ne? U téhle poznámky jsem se kapku zadrhla.
7 věcí, které bych na světě chtěla změnit..
6. neorganické jídlo zamořené hormony a znehodnocené chemikáliemi (tak jestli ji trápí jenom tohle... A samozřejmě přinést mír světu [nemohla jsem si nevzpomenout na Slečnu drsňáka])
s. 191
18,30 začíná hrát předkapela
18,00 začátek koncertu Hm.
s. 241
Chytila nakažené klíště, ochrnula a protože se pak nemohla pohnout, srazilo jí auto.To vyznělo, jako by toho psa nechali ležet někde na cestě.
s. 254
Demi Lovato tam byl taky.
Uznávám, že spousta věcí jde mimo mě, ale Demi Lovato je snad ženská, ne?
Chvílemi jsem si nebyla jistá, co je póza a co marketingový tah, ale na takové nudné odpoledne je jako dělaná.
Michelle Willingham: Král válečník
Historická romance 279 2/10
s přivřenýma očima.
Jako první jsem začala sice číst lednový Dotyk válečníka, ale pak jsem usoudila, že tohle je první díl. Navíc Bevanův příběh vyšel už v prosinci 2008, ale naštěstí jsem ho doma našla.
s. 94-104
Předpokládám, že když R přivázali ke sloupu, než se P vrátí a P byl s I a ta pravila: „V noci je Irsko krásné“ a byla „rudnoucí obloha“, tak byla spíše noc než den, v lepším případě večer. Pak tedy nechápu rčení, že S šla „jen na pole s několika ženami.“ Co tam jako v noci chtěly dělat?
s. 156
„Kdy se tady asi objeví?“
„Každou chvíli.“
s. 159
Jaro vykvetlo do léta a s každým uplynulým měsícem...
Čas je zjevně relativní.
s. 137
Byl bez sebe vztekem, že si dovolili zaútočit za bílého dne. I jeho lidé se občas vydávali na loupežné výpravy k sousedním kmenům, ale vždy pod rouškou tmy.Naprosto chápu, proč byl hrdina tak rozčilený;-)
Co se týče záchrany – nezlobte se na mě, ale 2 děti zmizely. I Donaldovi muselo být přece podezřelé, že někdo chybí, ne?
Taky jsem se zasekla u scény, kdy hrdinka, drží těžký štít a „volnou rukou se dotkla jeho ramene“. A předpokládám, že i oba chránila sebe i jeho.. ale co, asi je to jednodušší než „držet napjatou tětivu.“
s. 257
Patrick doběhl k ní a pak si z domku rychle přinesl meč a štít.
s. 260
Patrick vytasil meč.
A odkud přesně?
Líbil se mi příběh Anselma, ale ani ten tohle už nemohl zachránit. Teď dočítám Dotyk válečníka a to je taky nuda. Ale protože jsem nepoučitelná, jsem zvědavá na Bevanův příběh (na rozdíl od Hornblower mě hrdinové truchlící po manželce baví). Navíc je tu dost překlepů:-( Autorka má zjevně slabost pro přirovnání jako „zuřivá extáze“ nebo „temné rozkoše.“
Ale chválím Harlekýna za to, že zcela nelogicky rozkouskovává příběhy do různých knížek. První tři kapitoly Zajatkyně lásky mě přesvědčily, že není třeba dále investovat do knížek MW. Smallová by měla radost.
|
Registrace nového uživatele 
