Desdichado [8739]: Já pamatuju nádhernou věc.
Někde ve třetí třídě jsem občas dostal dvě koruny a "kup si cestou do školy svačinu"
No a já si koupil tři loupáčky, jeden stál 35 haléřů.
Výslednou cenu si jistě spočítáš... a že mi pokladní VŽDYCKY z těch dvou korun vrátila korunu, to taky.
A blbý mi to nebylo, v devíti letech ti jsou tyhle věci fakt jedno... "tak mi vrátěj, ne?" a ještě jsem se doma divil, že mi pokladní místo 95 haléřů nechala korunu, protože... ale s odstupem času to chápu.
Dítě má dvě koruny, má zaplatit korunu pět... no než se hrabat v drobnejch, to si vezmeš korunu a dítěti řekneš "a příště mi ti přines", přičemž s tím ani nepočítáš, to se říká, aby si děcka nezvykala, že jim někdo jen tak něco odpustí.
Co si budem, pro pokladní bylo jednodušší "no tak tomu malýmu ten pěťák odpustím, však to dostanu jinde" než se handrkovat s dítětem. |
Registrace nového uživatele 
