Tak u ná se zdobí vždycky 23. prosince. Zvyk z domova: my jsme měli na stromečku 100 klipsů se žárovičkama (předválečná výroba) a ty se musely vždycky ručně propojit zvonkovým drátem. Šílená práce, ale jako kluk jsem to miloval pomáhat tátovi s tou montáží, později jsem to dělal sám. No a potom nastoupila maminka stromek jsme společně zdobili. Večer se jen zkusmo zapl, jestli funguje (dost často nee a pak to byla šílená práce hledat vadnou žárovičku, protože byly zapojeny v sérii).
Na Štědrý den už jsme jenom koukali na pohádky, lítali po ostatních kamarádech v činžáku a společně nervózně očekávali večer.
Večeřelo se u nás (a i dnes) kolem šesté. Pak se našim vždycky nějak podařilo nás zahnat do dětského pokoje a pak se ozval zvoneček...a to bylo "jéééééééé":-)
Teď už jsme se ženou sami, někdy jsou u nás tchýně s mojí maminkou a tak vždycky je po večeři trochu veselo, jak každý nosí potmě svoje dárky pod stromeček a jakože nic se vrací k štědrovečernímu stolu:-) No a pak se zvednu já a jdu zazvonit. No a kolem osmé pak jedeme k mladým, kde už vnučky šílí nad dárkama. No a druhý den se to zase sjede všechno k nám, protože Ježíšek něco nechal pro mladé i u nás. A do oběda je hóóódně veselo... Tož uvidíme, jak to bude letos. |
Registrace nového uživatele 
