K Tiffanymu na 5. avenue přijde pan Pinches s takovou tou královnou krásy, dvacetiletou, metr pětasedmdesát, 90-60-90, blond vlasy do půl zad, a říká:
"Já bych tady slečně chtěl koupit hezkej zásnubní prstýnek."
"Máme tady takový krásný cirkonky, ve čtrnácti karátovým zlatě, safírky kolem těch dvou tří tisíc dolarů. Hezká práce."
"Moment, vy jste mně asi špatně rozuměli. Já vám říkám, že chci tady slečně koupit opravdu, ale opravdu hezkej zásnubní prstýnek!"
Prodavač se tak rozhlídne, elektronicky zacvakne dveře, otevře trezor, vyndá etui a říká:
"Tak máme tady pane... je to unikát! Je to prostě nález... indickej briliant, broušenej v Belgii. Je to zasazený v platině a je to jediný kus na světě!"
On říká: "Ukaž miláčku, zkus si to...no, tak to je nádhera! My si ho vezmeme!"
"Promiňte, já sem vám zapomněl říct, že ta cena je více než čtyřicet tisíc dolarů. To je speciálně..."
"Nevadí, nevadí, to není problém."
"A jak bude pán platit?"
"Šekem!" Vezme šek, podepíše šek, prodavač znervozní a říká:
"Nezlobte se pane, je mi to strašně líto. Já se jménem firmy omlouvám, ale pochopte, je pátek sedm hodin večer."
"Vy si chcete ověřit, jestli ten šek je krytej, tak to není nejmenší problém! Tady je šek, tady je prstýnek. Nevadí, hlavně, že ho máme rezervovanej. My si přijdeme v pondělí."
V pondělí ráno příjde ten pán sám. Prodavač říká:
"Pane, vy si ze mě děláte legraci, ten šek není vůbec krytej, na tom kontě není ani dolar!"
Pán šek vezme, roztrhá a říká:
"To už víme oba, že ne, ale víte vy, jakej jsem měl já nádhernej víkend?" |
Registrace nového uživatele 
