No, ne že bychom byly rodina, která chodí po světě a ztrácí psy, ale před pár lety jsme nechali na víkend hlídat naší kříženku NO Emu kamarádovy. Evidentně měl håř zabezpečenou zahradu než si myslel, nebo byla Ema odhodlanější vydat se za námi, než jsme si mysleli my, nicméně výsledek byl ten, že zdrhla a my ji skoro 4 týdny naháněli po brdských lesích. Byla 90km od domova v místech kde to våbec neznala, takže se neuměla vrátit a my trnuli strachy, protože byl začátek března, hnusná zima, báli jsme se že ji picne myslivec, že strhne nějakou srnku nebo co håř, protože se začínala rodit jehňata, tak nějaké z těch co tam lidi chovají. Ona je velký a pohyblivý pes, udělat 30-40km denně pro ní není problém, takže akční rádius takový že toho psa prostě nemáte šanci najít, leda náhodou. Naštěstí si zvykla chodit na jedno místo v nějaké chatové osadě, kde místní krmili toulavé kočky (a užírat jim žrádlo :) ) a tam jsme našli. Byla šíleně hubená, plná klíšťat, měla odřené tlapky, ale jinak byla víceméně v pořádku. |