Několik minut před začátkem bohoslužby seděli obyvatelé města v kostele ve svých lavicích a povídali si.
Najednou se v přední části kostela objevil Satan.
Všichni začali křičet a utíkat k přednímu vchodu, odstrkovali jeden druhého ve zběsilé snaze dostat se pryč od vtěleného zla.
Brzy všichni z kostela utekli kromě jednoho postaršího pána, který klidně seděl ve své lavici, aniž by se pohnul, a zdálo se, že nedbá na to, že je v jeho přítomnosti největší Boží nepřítel.
Satan tedy přistoupil ke starci a řekl: "Copak nevíš, kdo jsem?"
Muž odpověděl: "Ano, jistě."
"Ty se mě nebojíš?" zeptal se Satan.
"Ne, proč bych měl?" řekl muž.
"Copak si neuvědomuješ, že tě můžu zabít slovem?" zeptal se Satan.
"Nepochybuj o tom ani minutu," odpověděl starý muž vyrovnaným tónem.
"Věděl jsi, že bych ti mohl způsobit hlubokou, děsivou, fyzickou AGONII... po celou věčnost?" trval Satan na svém.
"Jo," zněla klidná odpověď.
"A ty se stále nebojíš?" zeptal se Satan.
"Ne."
Satan se tedy, už poněkud naštvaný, zeptal: "No, proč se mě tedy nebojíš?!"
Muž klidně odpověděl: "Před 48 lety jsem si vzal tvou sestru." |