Dívala jsem se na červnové Harlequiny a v edici Romance se šejkem vyjde T. Southwick: Šejkův pouštní drahokam. Kde jsou ty doby, kdy se obtěžovali napsat, že jde o druhé vydání:-(
Margaret McPhee: Zhrzená milenka
HR 272 11/09
 Jsem velmi mile překvapená:-)
I kroupu jsem uronila, byť mi ten konec připadal už překombinovaný. A ani nebudu rozebírat, že Kathryn bylo 24 PŘED i PO narozeninách.
Moc se mi líbila věta Vilná mladá vdova...
s. 41
Kathryn nesla PYTEL brambor, pobrukovala si a oddávala se snění.
Já vím, že to nebyl autorčin záměr, ale pobavila mě představa hrdinky, která nese přes rameno pytel brambor, zvlášť když autorka sama přiznává, že šlo o OBROVSKÝ pytel.
s. 43
...a pustila pramen vlasů, který chtěla připevnit spínátky.
Mám doma spínátka a ani o tom nevím.;-)
s. 43
...a na to, že měl na sobě těsné jelenicové kalhoty, se s překvapivou hbitostí sklonil. ¨
Pročpak se mi vybavila scéna z Chůvy k pohledání? („Dobrý bože, a co jste si šila?!“ ;-) )
s. 122
...ani jednou za ty roky, kdy si hrál na zhýralce, ho netrápilo svědomí.
Že by hrdina toužil po tichu knihoven, ale aby dostál své pověsti musel deset let pít, karbanit a prohánět ženské? Neměl to věru jednoduché;-)
s. 139
..ta dívenka, která utrpěla nehodu, se zdravila a je zpět u rodičů.
Vlastimil Vondruška: Dýka s hadem
Moba 2002
 A to ještě s přivřenýma očima. Přinejmenším autor detektivek by měl udržet myšlenku. Navíc přiznávám, že nemám dost fantazie, abych si představila, jak mlynářova dcera v roce 1269 někomu říká: “Nefandíš si trošku?“
Na můj vkus je detektivní zápletka moc překombinovaná.
Taky by mě zajímalo, co za nápis má na štítu rytíř na obálce. Nějak si nevybavuju nějaký černý štít s nápisem.
A vůbec netuším, kam se v dalších dílech poděl písař Wolfgang.
A což je záležitost většiny knížek z Moby – překlepy, překlepy, překlepy.
Wilburga sice byla čarodějnice, ale že by se dokázala tak dokonale změnit?
s. 122.
Byla trochu zavalitější postavy, světlé kudrnaté vlasy...
s. 177
drobná černovlasá dívka
s. 217
Převor Anselm vás zve na odpolední mši.
s. 219
...ctihodného převora Adalberta.
s. 262
...uhlířova syna Jíru(...) Zdravím tě, Víte,“ přátelsky se usmíval na chlapce.
Není divné, že mniši jen tak pustili do kláštera ženskou? Byť tvrdila, že přináší důležitou informaci?
s. 271
Dveře Ludmiliny komnaty byly otevřené a Lucie ležela... žádná Ludmila tady široko daleko není. Ale co, obě začínají od L.
s. 273
Za křeslem královského prokurátora stál velitel Diviš s taseným mečem na znamení, že se projednává hrdelní případ. (...)
Oldřich se napil medoviny, kterou mu (...) nalil velitel Diviš.
To asi nevypadalo dvakrát důstojně, když s taseným mečem nalíval medovinu, co?
Vlastimil Vondruška: Zdislava a ztracená relikvie
  (s přivřenýma očima)
Moba 2003
s. 33
Už dlouho jsem nemluvila se svým bratrem. Marek z Vartemberka tam určitě přijede.
Že by si Oldřich nepamatoval, jak se jmenuje jeho švagr? Občas mám pocit, že zvláště dialogy mezi muži/ženami drhnou.
btw chvílemi jsem měla pocit, že Ludmila je pěkná megera a Oldřich už lituje, že si ji vzal.
s. 194
...zavraždil Ludmilina otce. Nikoliv v poctivém souboji, ale dýkou do zad.
Viz Vražda v ambitu
s. 220
V hrudi Markvarta z Vartemberka zel zřetelná rána(...)
s. 227
“Zajděte nejdřív za paní Zdislavou a nějak ji uklidněte. Hlavně jí neříkejte o krádeži. Jenom o těch vraždách jí povězte.“
Není to zbytečné, když jí o nich řekl sám?
s. 223
Zůstala jedině paní Zdislava (...) tiše stála nad mrtvým vojákem a modlila se. ... „Jeden leží uvnitř a druhý na chodbě.
Ještě že je Oldřich z Chlumu tak geniální a autor ví, kdo je vrah, protože jinak bychom nikdy nikoho nechytili.
|
Registrace nového uživatele 
