Táňa Kubátová: Co je v domě
Tak na třetí pokus jsem přišla na to, proč na mě knížky této autorky dýchají takovou zatuchlynou.Styl a mluva je jak z prvorepublikového románku.A že jsem jich kdysi pár přečetla.Jen pro ukázku, tuhle větu pronesla třiatřicetiletá ženská ke své kamarádce: MYSLÍM, ŽE HO BUDU MUSET OKAMŽITĚ POKÁRAT A POŽÁDAT O NÁPRAVU. Taky mě děsně štvalo, jak byla hrdinka dokonalá: skromná, inteligentní, hubená, v práci nedělala nic jiného než pracovala a zakazovala si jen pomyslet na nepracovní věci, platila postižené sestře stacionář, takže musela chodit ve starém oblečení (mimochodem tohle je u Kubátové typické a nikdy nezapomenu jak si hrdinka zašívala rifle v rozkroku, aby měla v čem chodit LOL), pevně si stojí za svými názory,je vtipná, atd. Fakt na blití. Ale jinak musím uznat, že se to přečíst dalo.Chvílemi mě to i bavilo.A hlavně se tak pěkně kritizuje :-) |