lasickadruhá ukázka je z restaurace, kde se milující rodina, zbavena temného stínu, sešla a otec vysvětluje, proč se rodině odcizil. Ale cenu to nevyhrálo.
Michail Šolochov: Osud člověka
Praha 1971
Sice se dobře četla, ale příběh tam víceméně nebyl. Kdybych si přečetla doslov, tak bych věděla to stejné, co vím po přečtení knížky. Naivně jsem doufala, že to bude ruský Remarque.
Nicméně jsem se - kupodivu - i pobavila.
s. 30
“Myslíš, když sis sundal blůzu, že proklouzneš jako obyčejný voják? Tak to teda ne“ Já za tě kaštany z ohně tahat nebudu. První na tebe ukážu! Přece vím, že jsi komunista a žes mě agitoval, abych vstoupil do strany, tak si teď všechno vyliž sám.“ To říká ten, co je u mne blíž, co sedí vedle mne nalevo, a z druhé strany mu něčí mladý hlas odpovídá: „Já měl vždycky podezření, že jsi špatný člověk, Kryžněve. Zvlášť když jsi nechtěl vstoupit do strany a vymlouval ses, že jsi negramotný. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by z tebe mohl být zrádce. Vychodils přece sedmiletku.“ A tamten jen tak na půl úst odpovídá: „No vychodil, a co má být?“ |
Registrace nového uživatele 
