Šárka Horáková Maixnerová: Hoří déšť aneb Zpráva o Akci K, noci ze 13. a 14. dubna 1950, kdy měl být internován Bůh
Vyšehrad 2010
Jsem zklamaná. Pokud si myslíte, že se o Akci K něco dozvíte... tak si najděte jinou knížku.
Myslela jsem si, že tam bude část věnována jednotlivým osudům, ale z velké části je zaplácaná archivními dokumenty, které jsou chvílemi dost nudné a dost často se opakují a mění se jen jména. Navíc je prokládána „komentáři“ autorky, které jsou ke zvracení patetické – viz kapitola VIII. – s. 130-150.
Buď to měla být „jen“ zpráva nebo něco víc, ale ne takový hybrid.
Ale docela mě pobavilo tohle:
s. 16
14. června podle dohody zvonily při volbě prezidenta v kostelích zvony a arcibiskup Beran sloužil v chrámu sv. Víta slavnostní mši, které se K. Gottwald účastnil.
20. červen – v kostelích bylo čteno poselství arcibiskupa Berana kněžím, vysvětlující, že celebrování slavnostního Te Deum 14. června neznamená politický souhlas s režimem. Současně arcibiskup uložil vyvěsit ve všech kostelích rozhodnutí o suspenzi J. Plojhara, který byl zvolen poslancem. (zvýrazněno autorkou)
Dekret posv. Kongres. Sv. Oficia z 1.7.1949 se zabýval takovýma kravinami kdo a co přesně může číst v komunistickém tisku a kdy to je/není hřích.
A ten závěr jsem naprosto nepochopila.
Na s. 259 je nějaký podivný OPIS, ve kterém někdo – autorka? – zaškrtal jména. Navíc zbytečně, protože z kontextu v 90% vyplývají nebo začernit jméno „předsedkyně konfederace politických vězňů“ je imho k ničemu. A navíc se odvolává na svoje dokumentaristické televizní dílo.
Další dopisy jsou důkazem, jak s křesťanským výrazem urazit každého idiota, který si myslí, že může očerňovat opata – jehož jméno je opět začerněno.
Ať z toho taky něco máte:
Nenašli ste tolko odvahy a inteligence, aby ste tiž odpovídali čo len na jediný list, kteroý som Vám poslal ja, alebo moji spolubratra-premonštráti. To svedči o Vašom grobianstve. Ste zneužitý, zatvrdilý starec. Keby ste boli mojim dedom, hanbil by som sa za Vás. Ludia jako Vy, však musia len vymriet, aby neubližovali svojími klamstvami a ohováraním!! Želám Vám, aby Vám boha česká zem lahká, aby ste našli po smrti pokoj, a by Vám Boh, trak jako pán opat ---- odpustili Vaše špinavosti, které ste vyprodukovali spolu s pravorom ---- v snahe zosadit pána opata. Je mi lúto, že is zrejmě už vo svojej pokročilej senilite a demenci neuvědomujete, že ste boli len zneužitou hračkou, ktorú použili!To se divím, že na takový hezký dopis mrzký chlap neodpověděl.
Vážený pán -----
Som pobúrený Vašim listom, ktorý ste adresovali ve svojom méně a s razítkom „Konfederace politických vězňů“ nájmu opátovi ----------------------------------------------------
Som pobúrený tým, že ste tento list poslali i ostatním vysoko postaveným církevním predstavitelom a tým takto očernili a pošpinili meno ----------- opáta, ---------- kláštera a všetných ---------- spolubratrov dobrej vole. Pošpinili ste zároveň i meno v blahej paměti nebohého opáta------------------, na ktorého sa odvoláváte a ktorý si osobne prial, aby právě -------------------------------bol zvolený za opáta --------kláštora.
A co je nejdůležitějšího – Arogantním a povýšeneckým spodobím ste opomenuli akýkolvek titul, reholné meno i fuknciu opáta. Zvýrazněno autorem.
Takže nejde o to jestli opat byl/nebyl spolupracovníkem STB, ale o tom, že si o tom někdo dovolil napsat.
Vzdala jsem
Jan Lipanský: Deník Václava II. Naivně jsem čekala historický román. Na tohle opravdu nemám náladu.Totálně vypatlaný, ten můj fotr. - míněn Přemysl Otakar II.
Ondřej Vitouš: Loď ahój aneb svéráz národního vodáctví - Proč bychom se netopili v bleděmodrém, ale ne tak zábavné.
Luisa Nováková: Krajina s jednorožcem - zbytek jejích knížek mám doma a kdysi se mi líbily, ale tohle je tak nudně rozvláčné, že jsem to vzdala.
|