Ono je sice pěkné, že svému hraničáři uvedu rezistenci, dle stupně schopnosti, -Z, +V, +O atd.
Ale ptám se: Kdy se to využije. A prosím nepište mi, že bude mít méně často (respektive si jí třeba nevšimne) chřipku, či jiné nemoci... Chci vědět, k čemu tato zaměření na 1-5 úrovni (a vlastně jakékoliv úrovni) vlastně jsou, když nepokrývají přímé dmg. A jak často se dají použít, aby nebyla přebita v používání jinýmy zaměřeními - když jednou za 3 úrovně odolám přebytku vody, nebude to mít z hlediska rozvoje hraničáře stejnou váhu jako 18x použité stopování, či každodení rozcvička pro uvolnění, takže se nejspíš budou rozvíjet tato zaměření...
Většina postižení, na které by se k tomu dala vztáhnout jsou buď natolik brutální, že pokud je PJ bude dávat k lepšímu, aby mohl hraničář alespoň jednou začas použít své schopnosti, tak jiná postava (a pravděpodobně i ten v "Přežij extrém [Živlu]" cvičený ranger) je dostavší sprostě zakalí (už vidím, jak někdo na 1-5. úrovni přehazuje Odl 20 na Tetanus, nebo Odl 17 na Otravu krve), nebo týkající se snižování vlastností, tedy mimo působnost těchto schopností...
Dělání slabších odvarů postižiní pro nízkoúrovňové postavy mi nepřipadá jako dobrá cesta. Prostě dokud to družina nemůže zvládnout (netvrdím, že třeba bez pomoci NPC léčitele), neměl by nikdo takové postižení dostat.
Začíná mi připadat, že nejlepší výcvik "Přežij extrém..." je se nechat zavřít do kláštera, kde budou postavě ordinovat: půst (hlad, tedy -Z), mírnost v pití (tedy žízeň, -Vo), chladné cely (zima, -O), zatuchlé kobky (jedovaté výpary, -Vz). Zároveň kombinované s: prací na klášterní zahradě (+O za palčivé slunce a +Z za ztuhlou páteř způsobenou věčným předklonem při okopávání zelí), bujarými sexuálními hrátkami při občasných návštěvách civilizace s opatem nebo při objevení se pěkné žebračky u klášterní brány (+ Vo - pohlavní choroby nehledí na svatost) a na závěr otrava ozónem po bouři ve vysokohorském prostředí, v němž se klášter nalézá (čili + Vz).
Jde to i jinak? |