Lisa Jackson: Hrobař
Tak tohle tedy nebrat. Autorka zjevně neví, jestli chce psát milostný román nebo thriller, ale nenapsala ani jedno. Napsala blábol. Novinářka Nikki, která touží odhalit tajemství detektiva Peirce Reeda a detektiv Pierce Reed, který touží odhalit, kdo z policejního sboru dodává Nikki informace o případu, jsou figurky tak slabé, že si troufám říct debilní. Jak myslíte, že Nikki přišla na to, že má Reed nějaké tajemství?! Prostě dlouho hleděla na jeho fotku.
Skoro se divím, že se vůbec zjistí, kdo vraždí a proč, protože se o to nikdo nezajímá. Nikki vůbec neznepokojí, že ji kontaktoval vrah, který má ve zvyku pohřbívat své oběti zaživa do rakve s nějakou starou mrtvolou, a už vůbec ne, že se jí vloupal do bytu. Vyměnila přece zámek, ne?!
Reed nesnáší novináře a už vůbec ne ty, kteří tyjí z mrtvol a pozůstalých a nejvíc nesnáší Nikki, o čemž ji několikrát informuje, načež se ji jme chránit, protože se vrah zjevně zaměřil na ni.
Proč? To se také tak docela nedozvíme, protože vrah je stejné pako jako ostatní figury a jeho důvody k vraždám jsou možná zajímavé, ale autorka podlehla potřebě zásobit ho takovým množstvím úchylek, že i z něj se stala komická figura. Myslím, že někdo, kdo vraždí výše uvedeným vynalézavým způsobem, už nemusí být nutně fetišista, který krade spoďáry a ukájí se nad nimi. A pokud máte problém používat slova jako erekce a penis, neměli byste tak činit, z textu potom ční jako... no jako... :)
Věty typu:
Naplnil její kalhotky vzácnou trochou sebe sama. Nebo:
Jeho penis tvrdl.
Až na kámen.
(i s tím rozdělením, každá věta na jeden řádek. Autorka má tenhle heslovitý styl ve velké oblibě) mluví samy za sebe. Takže závěr už prostě nepřekvapí. Když hrdinku dva týdny poté, co ji pracně vysvobodil z obsazené rakve, navštíví hrdina, vedou následující dialog:
"Jak se opravdu máš?" Najednou byl velmi vážný. "Vím, že už jsou to dva týdny, ale ještě jsi mi to vlastně neřekla."
To byla pravda. Od těch vražd si povídali jen o nedůležitých věcech. Škádlili se. Vzájemně se poznávali.
"Pochopitelně z toho mám trauma, ale nějak to přežiju."
Tak v tomhle jediném s hrdinkou i autorkou souzním. Taky z toho mám trauma, ale snad to nějak přežiju." |