Tohle je ten starej Urza (občas si tak taky připadám):
Představte si, že najdete na YouTube video o integrálním počtu. Matematiku jste měli naposledy na základce, byla vyučována příšerně, ale z nějakého důvodu máte silný pocit, že autor videa se plete, tak mu to jdete sdělit.
--
Během diskuse se zjistí, že neumíte řešit lineární rovnici. Autor videa se omluví, že bohužel nemá čas tohle vysvětlovat v komentářích, což berete jako jasný důkaz jeho snahy utéct z diskuse a vyhnout se kritice svých postojů; tak mu vyčtete, že není otevřený argumentaci.
--
Pokusí se tedy ještě jednou něco vysvětlit; během toho použije trapnou floskuli 2+2=4. Stupidní teoretik! Kdyby jen věděl, jak funguje skutečný svět. Vy přece víte, že jste jednou měli v košíku dvě jablíčka, přidali další dvě a domů donesli tři, protože jedno někdo cestou ukradl. To je reálný svět! O tom tihle teoretici nemají ani ponětí.
--
Tak ho pošlete do háje; stejně točí videa o něčem, o čem vůbec nic neví!
--
Divný příběh, co? Možná se nikdy nestal… tedy… pokud jde o matematiku. Oproti tomu v ekonomii jde v podstatě o denní chleba. Popírání základních zákonitostí, nabídky a poptávky, subjektivní teorie hodnoty, logických deduktivně odvozených důsledků z platných axiomů…
--
Příklad s jablíčky v košíčku je celkem přesný. Někdo má zkušenost se situací, která na první pohled odporuje nějaké zákonitosti (tedy když člověk pomine část reality), takže se prohlásí za životního praktika, který ví lépe než ti nemožní teoretici. Dle nich jsou 2+2 sice 4, ale praktik moc dobře ví, že v reálném světě je to jinak!
--
Chápu, že ekonomie se nás všech týká asi zjevněji než matematika (respektive ani ne, ale z médií to tak vypadá), leč to z nikoho nedělá odborníka (ani na jedno). Navíc ekonomie je často kontraintuitivní (mnedle více než matematika). Každopádně i ekonomie vyžaduje určité elementární znalosti, aby člověk mohl zformulovat argument, něčemu smysluplně oponovat a vést diskusi.
--
Zajímavé je, že lidé si tohle neuvědomují; a já osobně zjišťuji, že nemám dostatečnou sociální inteligenci, abych jim to předal, aniž bych je u toho urazil. Máte nějaké tipy? Jak někomu říct, že se vyjadřuje k problematice, které zcela zjevně vůbec nerozumí (což je často poznat už z prvního příspěvku), pročež by bylo fajn, aby si o ní něco zjistil (a já nemám kapacitu to vysvětlovat v komentářích), když nechci, aby to vyznělo způsobem: „Vrať se do školy,“ což vážně sdělit nechci?
|
Registrace nového uživatele 
