HartmannJe všeobecně známé, že spoustu technologií vygeneroval armádní a kosmický průmysl a teprve poté přešel do civilu pro masivní použití.
Ano, válka je výborným katalyzátorem dění a "urychlovačem" pokroku, kde se jako motivační faktor využívá pud sebezáchovy. Není problém vytořit pracovní týmy, zajistit prostředky, pracuje se dnem i nocí, odpadá administrativa, byrokracie,..
Ale je i nemálo případů, kdy technologie vyvinutá pro civilní sektor naopak sekundárně nastartovala výzkum a aplikace v oblasti vojenství.
Za to, že dnes vidíš články o funkčních laserových zbraních pro destrukci objektů do cca 10km vzdálenosti, ať už to jsou izrealské, britské, německé, turecké či americké systémy, se vděčí vynálezu tzv. vláknového laseru. Ten svými kompaktními rozměry, robusností a vysokou efektivitou (účinost el. vstup ku fotonový výstup k 50%) nejprve nahradil ve fabrikách CO2 řezací lasery, které měly účinnost 2-10%, stabilizační čas v minutách, zabíraly slušně velkou místnost apod. Dnes na vojenských lodích, letadlech i autech, které mají laserovou zbraň, jako laserový zdroj najdeš tu samou bedýnku, kterou mají prakticky v každé fabrice, kde se zabývají zpracováním plechů.
Snadná dostupnost a vlastnosti tohoto druhu laseru indukovala v armádách renesanci laserových zbraní. Už se neřeší zdroj světla, tedy laser jako takový, ten přišel z civilu. Řeší se optická hlavice, zaměřovací systém, systém řízení palby, provázanost s dalšími systémy apod. |