lasickaDruhý díl Ságy prokletých byl IMHO nejslabší; doufám, že budeš pokračovat dál.
no, tentokrát to bylo takové celkem umírněné.
I když z naprosto nevinné hrdinky se po první akci stala naprostá dračice. A tohle mi přišlo trošku nadnesené i na brakovku.
s. 322
Náhle struna praskla a jí se zdálo, že se rozletěla tisíci různými směry naráz.
Doopravdy. Najednou se vznesla nad vrcholky hor a pláně, zčeřené vlny na moři a vyprahlé pouště, přes staromódní britské salony a japonské chrámy vonící kadidlem, vzdušné indické paláce a barevné stany beduínů. Letěla, doslova letěla nad tím vším, jako pták nebo cestující na kouzelném létajícím koberci. Byl to neuvěřitelný, nejúžasnější zážitek, jaký kdy poznala.
Nemůžu se zbavit dojmu, že autorka zkoušela, co čtenář vydrží. |