Marie Ferrarella: Nepravá sestřenice
GR 1/00
Nechápu, jak mohla hrdinka „usilovnou prací“ držet společnost na špičce, když i kvůli telefonátu „vypnula definitivně počítač a soustředila se na hovor“. Navíc hrdina, který dvě stránky flirtuje, aby na další zjistil, že umírá na chřipku (což mu vydrželo str. 20-42) mě opravdu nedojme. Navíc taky jede podle jedné šablony – obchod-děti-choroba.
Lenka Lanczová: Stopa v mém srdci
Víkend 1998
   Na můj vkus je moc mravokárná – bez práce nejsou koláče; není všechno zlato, co se třpytí atd. A taková to mohla být krásná knížka.
Simona Monyová: Hříšný kanec
Boris Ingr – Mony 2009
 Tak hluboko jsem klesla. Ale už po pár stránkách jsem si uvědomila, proč ji nemusím. Příběh je víceméně stejný jako vždycky a na můj vkus až moc slov zdůrazňuje kurzívou nebo tučným písmem.
Nicméně pokud chcete příběh skutečné ženy, kdy je hrdinka sto stránek pyšná na svého dokonalého manžela. Na jedné straně nechápe, proč si ji vzal, na druhé jí vadí, jak si ji přizpůsobil k obrazu svému a v koutku duše se bojí, aby jí nezahnul. Pak zjistí, že jí zahýbá a místo, aby ho nakopala do hader, začne u sebe, přileze ke křížku, on jí odpustí její hloupé chování a odejdou vstříc zapadajícímu slunci. , proč ne.
|
Registrace nového uživatele 
