Jaroslava Říhová: Osud s pečetí rezavých vlasů
Fontána 2007
A tak dlouho jsem na ni čekala.:-(
Byť mám k tomuto nakladatelství jistou nedůvěru, protože
a) slíbili mi 3.díl Dostála a již od roku 2005 čekám
b) dávají inzeráty přímo do příběhu
c) Slovo čtenáři mě poněkud vyděsilo, navíc první kapitola se jmenuje Můj Bože – Ufra. Zatímco jde o Afru.
d) Na styl Moje hlava odevzdaně klesla, aby se ponořila do oceánu nesmírného dobra a ticha“ opravdu nejsem zvědavá, byť slibavali romantickou love story .
A v nouzi nejvyšší jsem si včera do vlaku vzala Zuzanu Franckovou, protože Osudová láska se mi kdysi docela líbila a od té doby marně čekám na něco aspoň trochu podobného. U Lindy jsem se dostala na stranu 50, ale na víc nemám. Byla jsem v pokušení dát hvězdičku aspoň za odvahu tohle publikovat, ale nebudu ji kazit. Když pominu, že příběh je o ničem, tak ti lidé v knize hovořit divným jazykem. Až to vypadá, že spoluautorem byl robot Emil. A ani se to nedá zpívat na Lohengrina.;-) Jestli to něco připomíná, tak zpotvořenou Javořickou a to se Javořické ještě hluboce omlouvám. Až mám dojem, že autorka soutěží sama se sebou, jestli dokáže napsat ještě hloupější hrdinku než minule.
s.44,45
Vysoký, krásný Tom se rozesmál. „Ale Sáro, ty snad stárneš, plavky, nač to?“ (...)
„Smím ti něco přinést,“ přitočil se ke mně Dan, další krasavec ze Sářiny sbírky.
„Trochu koly, jestli tě můžu poprosit.“ (...)
Sára mi podala ruku. „Tak se měj a díky za dárek, máš dobrý vkus. Vlastně jsi celá moc fajn, ráda bych tě zase viděla, ale brzy, ne až na příštím večírku.“
Pak jsem se pokoušela číst Zlatou klec , ale tu jsem vzdala už na str. 11. (díky moc, Ježíšku, za mobil se sudoku)
“Zbývá tedy určit cíl naší svatební cesty. Tak co, kam si spolu vyrazíme?“
„Karle, jak se můžeš tak ptát? Víš přece, že jsem ještě nebyla vlastně vůbec nikde, na rozdíl od tebe, zcestovalého a světaznalého muže. Vyber zkrátka nějaké místečko, kde nám spolu bude krásně, nic víc od tebe nežádám.“
Něžně se na mě usmál. „Vlastně jsem očekával, že řekneš přesně tohle a pokusím se vybrat nějakou hodně krásnou destinaci, kde by všechno mělo úroveň hodnou naší svatební cesty.“
No, co na to říct?
Ale jinak čtu
Crusie, Jennifer: Šokující odhalení
Graham Hancock: Otisky božích prstů : pátrání po počátcích i koncích
Lenka Lanczová: Kapky rosy
Sharon Kay Penman: A všichni svatí spali I.
|