18.06.
18. června 1940: Británie - francouzský generál Charles de Gaulle pronáší z Londýna plamenný projev, ve kterém vyzývá Francouze k pokračování v boji proti nacistům a vyhlašuje založení hnutí Svobodná Francie. Zpočátku se však k hnutí přidává jen hrstka Francouzů, síla jeho počáteční armády s nedostatkem důstojníků je srovnatelná s velikostí zahraniční armády Československa, přičemž právě Čechoslováky je doplněn po dohodě s prezidentem Benešem její důstojnický sbor. Na stranu Svobodných Francouzů ale přechází francouzské kolonie v Tichém oceánu - Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie a Nové Hebridy, které se stanou důležitými základnami Spojenců ve válce v Pacifiku. Ještě před jejím vypuknutím dobrovolníci z těchto končin formují Pacifický prapor (Bataillon du Pacifique), který bude nasazen v Severní Africe a zúčastní se slavné bitvy o Bír Hakím.
18. června 1942: Washington - britský premiér Winston Churchill doráží do Washingtonu na poradu s prezidentem Rooseveltem.
18. června 1944: Filipínské moře - hlavní síly amerických letadlových lodí se setkávají západně od Mariánských ostrovů (Marian). Japonská průzkumná letadla objevují tuto americkou flotilu ke konci dne. Japonské velení zamýšlí spustit letecké údery příští den ráno, kdy budou Američané stále ještě mimo dosah, a vysílají své letectvo na ostrov Guam k doplnění paliva a přezbrojení.
18. června 1944: Mariany - ostrov Saipan, jednotky amerického V. obojživelného sboru pokračují v postupu. 4. divize námořní pěchoty doráží na západní stranu ostrova v zálivu Magicienne (Laolao). Tento postup rozděluje japonskou posádku. Jednotky 27. divize obsazují letiště Aslito. Většina americké letecké a námořní podpory vyráží v ústrety přibližující se japonské flotile.
18. června 1944: Čína - čtvrtá bitva o Čchang-ša. Japonci dobývají město poté, co v rozporu s rozkazy vyššího velení čínský velitel obrany generál Zhang De-neng nařizuje všobecný ústup. Odlétá z města aniž by poskytl proveditelný plán ústupu a jeho jednotky tak ustupují ve zmatku a padají do japonského zajetí. Rychlý pád Čchang-ša, které se dokázalo již třikrát ubránit v letech 1939, 1941 a 1942, způsobuje šok a obrovské komplikace v obraně čínských jednotek proti japonské operaci Iči-Go. Generál bude později na rozkaz Čankajška za nekompetetní velení a dezerci v boji popraven.
18. června 1945: Velké Sundy - Borneo, Australané doráží v Bruneji k městu Tutong.
18. června 1945: Filipíny - ostrov Luzon, jednotky americké 37. divize podporované obrněnou kolonou postupují údolím Cagajan, dobývají letiště města Ilagan a překračují stejnojmennou řeku. Ostrov Mindanao, končí organizovaný japonský odpor. Jednotky japonské 35. armády jsou odříznuty a jsou nyní na nějaký čas ohledně jídla odkázány na kořínky a kůru stromů. Přesto však některé malé japonské jednotky nadále kladou odpor.
18. června 1945: Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, zbytky japonské 32. armády pokračují v odhodlaném odporu proti útokům amerického III. obojživelného sboru a amerického XXIV. armádního sboru. Generálporučík Simon Bolivar Buckner, velitel americké 10. armády, je zabit japonskou dělostřeleckou palbou na své návštěvě frontové linie, kde prováděl inspekci jednotek americké 8. divize námořní pěchoty. Dočasně je nahrazen generálem Geigerem, velitelem amerického III. obojživelného sboru.
18. června 1945: Čína - čínské jednotky obsazují přístavní město Wen-čou.
18. června 1945: Nad Japonskem - americké bombardéry zahajují řadu 23 náletů na významná japonská města, jejichž velikost populace se pohybuje mezi 100 000 a 350 000 obyvateli.
18. června 1945: Tokio - na pokyn císaře Hirohita sděluje premiér Suzuki japonské Nejvyšší radě, že záměrem Hirohita je co nejdříve uzavřít se Spojenci mír.
|