15.08.
15. srpna 1942: Šalomounovy ostrovy - ostrov Guadalcanal, příslušníci námořní pěchoty připravují letiště a opevňují jeho obvod. Po moři jim doráží menší množství zásob.
15. srpna 1943: Nová Guinea - japonská letadla napadají spojeneckou leteckou základnu ve Tsili Tsili.
15. srpna 1943: Aleuty - začíná invaze na ostrov Kiska. Tři americké bitevní lodě, USS Pennsylvania (BB-38), USS Idaho (BB-42) a USS Tennessee (BB-43), poskytují podporu vylodění 34 000 amerických a kanadských vojáků. Japonci evakuovali ostrov na konci července, ale Američanům se tuto skutečnost nepodařilo zjistit.
15. srpna 1943: Šalomounovy ostrovy - jednotky americké 25. divize (General McLure) obsazují Vella Lavella. Vyloďuje se kolem 4 500 vojáků. Admirál Wilkinson, velící taktickému svazu Task Force 31, poskytuje námořní podporu.
15. srpna 1945: Nad Japonskem - americký taktický svaz Task Force 38 zahajuje masivní vzdušné údery na Tokijskou oblast, střetávajíc se s velkým počtem japonských stíhaček, ale tato letadla jsou po oznámení obdržení kapitulace odvolána. Mezitím viceadmirál Ugaki, velící operacím kamikaze, vede poslední misi, ale 7 střemhlavých bombardérů je u Tokia sestřeleno dříve, než se jim daří dosáhnout Okinawy.
15. srpna 1945: Japonsko - nahraná zpráva císaře Hirohita je japonskému lidu odvysílána v rozhlase. Mnoho z Japonců zpočátku není schopno přijmout, co se stalo. Striktní vládní kontrola zabránila civilistům, aby byli seznámeni s plným rozsahem bezmocnosti japonské situace. Tento den je označován jako "VJ Day", Den vítězství nad Japonskem.
15. srpna 1945: Čína - Čankajšek označuje japonskou kapitulaci v rozhlasovém vysílání těmito slovy: "Naše víra ve spravedlnost po dobu těch temných a zoufalých dnů osmi dlouhých let úsilí byla odměněna". Pro Číňany začala válka proti Japonsku 7. července 1937. Mezitím Ču Te, vrchní velitel čínské komunistické armády, upozorňuje Spojence, že komunisté očekávají podíl z japonské kapitulace a poválečného vypořádání.
15. srpna 1945: Austrálie - obyvatelé se dozvídají o japonské kapitulaci v zaměstnáních. Oslavy pokračují po celou noc.
15. srpna 1945: Moskva - nacionalistická vláda Číny a SSSR podepisují dohodu o přátelství. Mandžusko, které Japonci nazývali Mandžukuo (česky také Mančukuo), bude navráceno pod čínskou správu během tří měsíců od ukončení ozbrojených střetů. Tato dohoda vylučuje čínské komunisty a je vnímána jako taktické vítězství nacionalistů nad jejich komunistickým rivalem. Na oplátku za znovunabytí Mandžuska uznává čínská vláda sovětskou svrchovanost nad přístavním městem Port Arthur, které se má stát společnou námořní základnou a svobodným přístavem Dairen.
15. srpna 1945: Británie - tento den - Den vítězství nad Japonskem (VJ Day) - je vyhlášen státním svátkem. Zpráva o kapitulaci je odvysílána kolem půlnoci a většina lidí se o této události dozvídá až v době, kdy vstávají nebo se objevují v práci. Král zahajuje činnost prvního nového parlamentu od počátku války a v 9 hodin večer v rozhlasovém vysílání promlouvá k národu.
15. srpna 1945: Spojené státy - oslavy znamenají ukončení 2. světové války - VJ Day. Dva dny volna jsou vyhlášeny pro všechny federální zaměstnance. V New Yorku vzdává primátor La Guardia v rozhlasovém vysílání hold Franklinu Delanu Rooseveltovi, zesnulému prezidentovi. Z přídělového systému je vyřazen benzín a konzervované zboží.
15. srpna 1945: Francie - francouzský válečný soud vynáší po třítýdenním procesu svůj ortel nad hlavou vichystického státu, maršálem Phillipem Pétainem. Jeho vina byla nesporná, nicméně bylo nutno vzít v potaz, nakolik byly maršálovy činy v letech 1940-44 vynuceny okolnostmi. Proto soud sice odsuzuje Pétaina k smrti, zároveň ale de Gaullovi doporučuje udělit devětaosmdesátiletému starci milost. Prozatímní hlava státu tak (i s přihlédnutím k věku odsouzence a jeho zásluhám za první světové války) učiní a změní trest na doživotní vězení, které si Phillipe Pétain odpyká na ostrově Yeu při pobřeží Biskajského zálivu, kde roku 1951 zemře.
15. srpna 1945: Francie - generál Leclerc, který dosud velel 2. obrněné divizi, jež osvobodila Paříž, je jmenován na místo velitele CEFEO (Francouzský expediční sbor na Dálném východě). Celý sbor i jeho velení však v této době dlí ještě v Evropě, a tak nemůže reagovat na japonskou kapitulaci a rychle obnovit kontrolu nad Indočínou. Mocenské vakuum do příjezdu expedičního sboru až na přelomu září a října vyplňuje národněosvobozenecké hnutí Viet Minh.
|