Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub 2. světová válka [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Politika) moderuje Hartmann.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 18:46
Nejrozsáhlejší konflikt v dějinách lidstva. Mohl proběhnout a dopadnout jinak? Jak k němu vlastně lidstvo došlo?

Bonus klubu od Alfiho - Seznam dokumentárních PDF(20.1.24) ZDE.
Seznam nikde nešířit!!! Je to pouze pro členy tohoto klubu!!! Pokud něco sháníte, pište mi do pošty.


CHRONOLOGIE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY - WWII CHRONOLOGY - v tomto klubu ve starších příspěvcích
CHRONOLOGIE PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY - WWI CHRONOLOGY - právě probíhá

CHRONOLOGIE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY (PACIFIK) - WWII CHRONOLOGY (PACIFIC) - právě probíhá včetně odborné a jazykové korektury za účasti členů tohoto klubu, prosíme o spolupráci všechny čtenáře a přispěvatele. Díky předem

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: yfxblpg
[ 8488 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
eisenwolf Eisenwolf 4T Červený tedy Dhoul 23.6.2012 11:48  7528
ad VlkNaprostý souhlas, a proto právě v době vítězství Rommela v Tobruku, právě v této chvíli nastal nejlepší čas na dobytí Malty, jak vyžadoval Kesselring v rámci Operace Herkules. Vyřazení této nepotopitelné letadlové lodě, která způsobovala čím dál větší potíže a ztráty, by Němcům a Italům vytrhlo pomyslný trn z paty. Zlepšilo by se zásobování Severní Afriky, v konečném součtu by nedošlo k tak obrovským materiálním škodám, které díky Maltě nastaly na konvojích atd. Malta neustále vázala síly a pozornost OSY, když by byla vyřazena, tak pro OSU super. Jsem přesvědčen, že Spojenci byly za Maltu velmi rádi, o čemž svědčí kolik energie,sil a riskantních operací provedli na její udržení. Malta měla být v době vítězství v Tobruku okamžitě dobyta, byl to ten nejpříhodnější okamžik.
vlk Vlk 4T Modrý tým; Rozhlédnu se a pak kousnu! 23.6.2012 11:28  7527
Středomoří vs východní frontaÚvahy o tom, jak by uvolnění sil ve Středomoří vylepšilo Němcům šance na východní frontě jsou dle mého názoru úsměvné. Vyklidit Severní Afriku Spojencům by naopak uspíšilo odvelení značných sil z východní fronty a to mnohem dříve než to ve skutečnosti proběhlo během bitvy u Kurska. Jelikož Spojenci by museli tuto strategickou chybu OSy beze zbytku využít, aby právě napomohli Sovětům. Postup Spojenců v takhle Němci ´uvolněné´ Severní Africe by byl rozhodně rychlejší a strategicky dalekosáhlejší než jakékoliv promítnutí posil tímhle uvolněním získaných na východní frontě, kde Sověti po prosinci 1941 měly již značné rezervy na obranu dostačující i na tyto německé posily.. Hrozba padnutí Itálie o rok dříve než se tak skutečně stalo by válku rychleji přiblížila ke konci.

Malta měla být jistě dobyta a to co nejdříve. Údajná izolovanost ostrova poskytovala Spojencům značnou strategickou výhodu zejména ve zlomových okamžicích. Je nepochopitelné, že ji Němci opoměli brzo dobýt, když posléze byli ochotni tak nákladně a riskantně zásobovat Rommela.

Strategicky bylo správné udržovat Rommela v Severní Africe jako na předsunutém bojišti či obranné linii. Nezapomínejme i na západní Afriku kontrolovanou Vichystickou Francií. To všechno by Rommelovou nepřítomností velmi rychle vzalo za své a Itálie by daleko dříve byla vyřazena z boje.

Strategickou chybou bylo napadnutí SSSR bez vyřešení aspoň otázky Středomoří, které Hitler považoval za druhořadé bojiště v představě o rychlém dobytí SSSR, což se zdá logické, avšak postavené na iluzi.
dzin01 Dzin01 23.6.2012 08:44  7526
Otázka je, jestli by jiný německý generál na Rommelově místě dělal něco jinak. Rozhodně by postupoval podle klasického německého konceptu "mobilní války". A potom by se dostávali do stejné situace jako on. Když Rommela OKH kritizovalo, tak byla jejich kritika zaměřená na to, že nedokázal dosáhnout "zničujícího vítězství", tedy nepřipravil "bitvu v kotli", čili úplné obklíčení a zničení nepřátelských armád. To je klasická taktika Wehrmachtu. A představa, že by německý generál jen zůstal zakopaný někde na místě, to mi s nimi nejde dohromady, protože to zavání "poziční válkou" a té se každý z nich vždy snažil vyhnout. Když se ostatně Rommelovi podařilo dobýt Tobrůk, tedy konečně, v očích německé generality "zničit nepřátelskou armádu", tak nebyl za svůj postup kritizován.
eisenwolf Eisenwolf 4T Červený tedy Dhoul 23.6.2012 08:19  7523
Chronologie 23. června.

Neděle 23. června 1940

Francie – Pierre Laval je jmenován místopředsedou vlády premiéra Pétaina. Shodou okolností je rovněž tento den de Gaulle generálem Weygandem oficiálně propuštěn z armády.


Úterý 23. června 1941

Východní fronta – německá ofenzíva pokračuje a zaznamenává ohromující pokrok na čele s obrněnými a motorizovanými jednotkami. Na severu postoupila Tanková skupina 4 (Hoeppner) téměř 80 km. Jednotky Tankové skupiny 3 (Hoth) obsadily mosty přes řeku Němen. Tanky Tankové skupiny 2 (Guderian) provedly hluboký průnik na obou stranách města Brest Litevský. Tanková skupina 1 (Kleist) postoupila také, ale sovětská obrana na jejich jižní frontě je silnější. Luftwaffe pokračuje v sužování letectva Rudé armády a narušuje již tak skrovné sovětské komunikace.

Sýrie – britské jednotky postupující z Iráku dosahují města Palmýra, ale francouzská vichistická posádka odolává.

Severní Atlantik – doposud největší konvojová bitva začíná o konvoj HX-133 (51 lodí – Halifax-Liverpool). K útoku na tento konvoj, který je poprvé eskortován a to čtyřmi loděmi, je soustředěno deset německých ponorek


Středa 23. června 1942

Severní Afrika – jednotky Osy pronikají do Egypta. Britská 8. armáda ustupuje ve zmatku k městu Mersa Matruh.


Čtvrtek 23. června 1943

Nová Guinea – začíná americké vylodění na ostrově Woodlark.

Austrálie – ve Sněmovně reprezentantů je návrh na svrhnutí vlády zamítnut jedním hlasem. Premiér oznamuje, že doporučí generálnímu guvernérovi, aby rozpustil parlament.


Pátek 23. června 1944

Východní fronta – začíná sovětský útok. Do této operace jsou zapojena čtyři velení na úrovni frontu spadajících pod vrchní velení ozbrojených sil (STAVKA) maršála Žukova (jižní křídlo a maršála Vasilevskijeho (severní křídlo). Z leva do prava: 1. běloruský front (Rokossovskij); 2. běloruský front (Zacharov) ; 3. běloruský front (Černjachovskij); a 1. pobaltský front (Bagramjan). Sovětské bojové jednotky přímo zapojené v této ofenzívě zahrnují přes 1 250 000 mužů (ve 124 divizích), přes 4 000 tanků a samohybných děl, přes 24 000 děl a přes 6 300 letadel. Sovětským cílem je taktické obklíčení Vitebsku a Bobrujsku zatímco rozsáhlé obklíčení bude směřováno na Minsk. Sovětské jednotky poté budou vedeny směrem na západ k řece Visla. Hlavním cílem Operace Bagration je německá Skupina armád Střed (Busch) držící výběžek se středem v Minsku a pokrývajícím většinu Běloruska. Tyto síly, zprava do leva zahrnují: 9. armádu (Jordan), 4. armádu (Tippelskirch); a 3. tankovou armádu (Reinhardt). Na pravém křídle skupiny těchto armád působí německá 2. armáda (Weiss), která není cílem této sovětské ofenzívy. Tato německá obrana je tvořena 800 000 muži v 63 divizích spolu s 900 tanky a útočnými děly, 10 000 děly a 1 300 letadly. Postup více jak 17 kilometrů zaznamenávají jednotky Rudé armády 2., 3. běloruského frontu a 1. pobaltského frontu. Tento den se k útoku 1. běloruský front nepřipojuje. Mezitím daleko na severu jednotky sovětské 7. samostatné armády překračují řeku Svir.

Západní fronta – jednotky amerického 7. sboru (součást 1. armády) pronikají do zevní obrany města Cherbourg. Jednotky britské 2. armády rovněž postupují. Britská 5. divize obsazuje poutní místo St. Honorina severozápadně od města Caen.

Mariany – ostrov Saipan, americký 5. výsadkový sbor zůstává nadále zapojen v bojích. 2. divize námořní pěchoty pokračuje v bitvě o horu Tapotchau.


Neděle 23. června 1945

Moskva – strany soupeřící o právo vládnout v Polsku uzavírají dohodu kde si rozdělují moc. Americkým a britským námitkám, ohledně Lublinského polského výboru podporovaného Sovětským svazem, je vyhověno začleněním tří Poláků z exilové vlády, která sídlila v Londýně. Mezi tyto tři osoby patří Stanislaw Mikolajczyk, někdejší premiér, který se stane vicepremiérem. Navíc jsou do této prozatímní vlády začleněni přímo z Polska dva ne-komunisti. Komunisti a jejich oponenti se na moci podílejí spravedlivěji než se původně pokládalo za možné.

San Francisco – představitelé mocností Velké čtyřky (Čína, Velká Británie, USA, SSSR) souhlasí s přijetím Polska do Spojených národů.

Filipíny – američtí parašutisti jsou shozeni u Aparri na severním pobřeží ostrova Luzon u ústí řeky Cagajan bez incidentu. Spojují se s velkou skupinou filipínských partyzánů. Takto kombinovaný sbor postupuje směrem na jih, aby se zkontaktoval s americkou 37. divizí.

Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) – Okinawa, je zahájeno systematické „čištění“ ostrova. Generál Stilwell se ujímá velení americké 10. armády namísto generála Geigera.

666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 22.6.2012 23:46  7522
AlfiJsem rád, že oba chápeme Jsou to samozřejmě pouze dohady. Na každý z mojich bodů se dá najít protiargument a naopak. Nicméně i tak si myslím, že to nemusí být špatné zamyšlení.

Co se týče tvých bodů, tak se víceméně shodujeme:

1. Bezesporu; otázka je, jak dlouho by se s žádnou nebo pouze symbolickou (jaká byla původně zamýšlena) německou pomocí udrželi. Osobně si myslím, že by klidně mohl Tunis padnout až v roce 1942.
2. To je obrovská neznámá a paradoxně to mohlo být i Němcům ku prospěchu. Duce by si mohl odpustit své Balkánské dobrodružství a Barbarossa by mohla začít o pár týdnů dříve. Ale tohle je už hodně velké fantazírování a dopad to mohlo mít jakýkoli.
3. Souhlas - Ariete u Stalingradu byla spíš nadsázka, pravděpodobně by Italové poslali i další jednotky do Afriky během její obrany a později by bránili vlast.
4. Nemyslel jsem vylodění v roce 1941, ale spíš dříve v roce 1943 nebo dokonce léto/podzim 1942.
5. Rok 1941 by 1,5 tankové divize nevytrhlo, byť se jednalo o 10% tankových jednotek Wehrmachtu (a to nijak zanedbatelné není). Dopad by měl spíš rok 1942, proto jsem zmínil 2 tankové a 2 motorizované divize + to, co se utopilo ve středomoří. Sice také relativně malé posílení, ale pořád skoro 10% tankových jednotek navíc + dalších cca 10% motorizovaných.
6. Souhlas.

Suma sumárum - obětování Afriky by východní frontu nejspíš nevyhrálo, ale myslím si, že by to Němce na východě posílilo, aniž by je to adekvátně oslabilo jinde. V souvislosti s tím, co napsal Dzin01 mi teď přijde, že celý slavný Rommel byl spíš pro Němce neštěstím - jeho počáteční vítězství v Africe jim dalo naději na dobytí Egypta, ale jeho vítězství byla spíš Pyrrhova - ve finále kýžené ovoce kampaň v Africe nepřinesla a stála Osu spoustu úsilí a materiálu, který mohli využít lépe jinde. Kdyby se do Afriky dostal nějaký defenzivnější generál a dělal to, co OKW původně zamýšlelo (tedy bránit a zpomalit ztrátu Afriky z Italských rukou), tak to pro Němce bylo lepší než vítězství, která jim byla k ničemu, ale nutila je neustále do Afriky posílat nové a nové jednotky.
dzin01 Dzin01 22.6.2012 16:00  7521
Alfi (7512)K tomu ještě takové zamyšlení. Stále se poukazuje na Rommelův nezájem o logistiku, byť máme důkazy o opaku. Právě že starost o vyřešení logistické otázky přiměla Rommela k tomu, že naléhal na útok proti Egyptu. Z jeho hlášení je patrné, že si dělá obavy o své zásobování tváří tvář jeho rušení ze strany Spojenců a díky ukořistěným zásobám jich má konečně dostatek, aby se mohl hnout vpřed. Právě rozhodným útokem proti hlavním silám Spojenců, přesně ve stylu platných operačních zásad Wehrmachtu, se rozhoduje zvítězit dřív, dokud k tomu má ještě zásoby.
Po válce ho za to sice němečtí maršálové kritizují, ale je to jen mlácení prázdné slámy, protože oni sami jednali naprosto stejně. Patřilo to k jejich vojenskému myšlení.

Co se týká porovnání s východní frontou, kampaň v Africe nebyla pro Němce zbytečně investované zdroje. Předně, pokud by se povedlo a dokázali by obsadit Suezský průplav, mělo by to velmi negativní dopad na celkové postavení (vojenské i ekonomické) Spojenců. A to včetně SSSR, protože německou stálou přítomností v Egyptě by začla být narušována blízkovýchodní cesta do SSSR, přes kterou šel značný díl dodávek v rámci půjčce a pronájmu. Tohle stojí za úvahu.
alfi Alfi 22.6.2012 09:35  7520
666 [7517]Pokud jde o můj názor na to, jak by se vyvíjela situace ve středomoří, v lečems s tebou souhlasím.
1. Italové by Afriku bez německé intervence neudrželi, to je jasné.
2. To by nepochybně otřáslo celým národem a je velkou otázkou jak by se zachoval "Duce" a král!
3. Na 100% můžeš zapomenout na nějaké Italské jednotky na východní frontě. Všechny by byly za potřebí ve středomoří!
4. Britové by se určitě nepustili do žádné větší vyloďovací akce. To zcela vylučuje mnoho faktů. Začínající bitva o Atlantik, nedostatek plavidel všeho druhu (hlavně výsadkových), nedostatek zdrojů pro podobné akce.
5. Nicméně nemyslím si, že by přítomnost +2 tankové divize (další bych nepočítal protože jde především o Barbarossu) na východní frontě znamenala nějaké zásadní posílení. Letectvo by muselo zůstat ve středomoří a dokonce si myslím, že by ho musel Hitler posílit...
6. Velkou neznámou by byla Vichistická Francie. Myslím, že by spojencům kladla jenom samé překážky.

Jsou to samozřejmě pouze dohady. Na každý z mojich bodů se dá najít protiargument a naopak.
eisenwolf Eisenwolf 4T Červený tedy Dhoul 22.6.2012 00:44  7519
Chronologie 22. června.

Sobota 22. června 1940

Francie (okupovaná) - generál Huntziger, v čele francouzské delegace, podepisuje příměří s Němci ve městě Compiègne v železničním vagóně mimořádně pro tuto příležitost speciálně dopraveného z muzea. Je to do určité míry příznačné, že Huntziger, který velel 2. armádě u města Sedan na začátku tažení, se nyní podílí na tomto finálním aktu. Francouzské jednotky, které byly vypuzeny z Maginotovy linie, ale které stále kladly odpor, na rozkaz Weyganda nakonec kapitulují.

Riga - Lotyšsko přijímá sovětské požadavky ohledně zřízení nové vlády a postoupení území. V Baltských zemích mají Sověti své základny od října 1939.


Pondělí 22. června 1941

Východní fronta - operace Barbarossa, začíná německý útok na Sovětský svaz. Navzdory masivním přípravám probíhajících v období mnoha měsíců a navzdory mnoha náznakům, které se dostaly ke Stalinovi z mnoha zdrojů, je Rudá armáda téměř naprosto překvapena a v prvních střetech zakouší obrovské ztráty. Němci k útoku shromáždili téměř 140 svých vlastních divizí, zahrnujících 17 tankových a 13 motorizovaných divizí. Tyto síly jsou organizovány ve třech skupinách: Skupiny armád Sever (polní maršál Leeb), Skupina armád Střed (polní maršál Bock) a Skupina armád Jih (polní maršál Rundstedt). Celkově nasazují Němci více než 3 000 000 mužů, 7 100 děl, 3 300 tanků, 625 000 koní a 2 770 letadel. Rudá armáda má k dispozici 230 divizí (170 je situováno na západě, 134 čelí Němcům) Tyto sovětské jednotky jsou organizovány do Severozápadního frontu (Kuzněcov), Západního frontu (Pavlov), Jihozápadního frontu (Kirponos) a Jižní frontu (Tjuleněv). Tyto síly zahrnují 24 000 tanků a 8 000 letadel. První den útoku probíhá téměř vše v režii Němců. Útok je zahájen ve 3.00 hodin pozemním postupem a souběžně probíhajícími leteckými údery. Luftwaffe zahajuje své operace velmi brzy, aby bylo nad sovětskými základnami přesně v hodinu H. K poledni činí ztráty sovětské letecké armády kolem 1 200 letadel. Pozemní bitva je stejně tak úspěšná. Tanky na čele Skupiny armád Sever postupují během dne více jak 60 kilometrů a Skupina armád Střed obsazuje většinu mostů přes řeku Západní Bug nedotčených. Jednotky Skupiny armád Jih se základnami v Maďarsku a Rumunsku během tohoto dne útok neprovádějí.

Londýn - Churchill v rozhlasovém vysílání prohlašuje, že Sovětskému svazu bude poskytnuta pomoc. Říká: "Jakýkoli stát bojující proti nacismu dostane naši pomoc... Z toho tudíž vyplývá, že Rusku budeme pomáhat všemi způsoby, kterými budeme moci".

Sýrie - probíhají těžké boje ve městě Marjayoun a jeho okolí (22. - 29. června), ve kterém Australané nakonec donutí francouzské vichistické jednotky k ústupu.


Úterý 22. června 1942

Vichistická Francie - premiér Laval pronáší v rozhlase projev, ve kterém pobízí Francouze, aby tvrdě pracovali v německém válečném průmyslu a ukázali svoji potřebnost, co se týče dosažení konečného německého vítězství.


Středa 22. června 1943

Šalomounovy ostrovy - Nová Georgie, bez incidentu doráží americké posily.

Alžír - po několika dnech vyjednávání se Výbor národního osvobození rozhoduje, že generál Giraud bude pokračovat ve velení jednotek Svobodných Francouzů v Africe, ale de Gaulle bude nejvyšším velitelem na všech ostatních bojištích. To je vítězství de Gaullea a jeho stoupenců.


Čtvrtek 22. června 1944

Východní fronta - během noci začíná sovětská letní ofenzíva (Operace Bagration) masivní dělostřeleckou palbou a intenzivními nálety na zadní část německé Skupiny armád Střed (Busch). Tento den je dnem třetího výročí invaze do Sovětského svazu.

Západní fronta - po přípravném leteckém úderu na Cherbourg, v kterém je na toto město shozeno 1 000 tun bomb, zahajují na toto město útok divize amerického 7. sboru (součást americké 1. armády). Němci kladou tuhý odpor.

Spojené státy - prezident Roosevelt podepisuje zákon zvaný G.I. Bill, který zavádí rozsah výhod určené navrátivším se veteránům.

Dánsko (okupované) - sabotéři poškozují průmyslový závod na výrobu pušek v Kodani.

Nová Guinea - ostrov Biak, americké jednotky provádějí sérii útoků, od kterých se očekává eliminování japonského odporu na západě, ale během noci Američané naopak zakouší obnovenou japonskou aktivitu. Na pevnině pokračují boje u městeček Aitape a Sarmi.

Mariany - ostrov Saipan, jednotky amerického 5. výsadkového sboru pokračují. Americká 2. divize námořní pěchoty obsazuje horu Tipo Pole a bojuje o horu Tapotchau. Americká 4. divize námořní pěchoty postupuje na východ na poloostrově Kagman.

Barma - jednotky britské 2. indické divize se spojují s 5. indickou divizí u milníku 107 na cestě Imphál-Kóhima. Obléhání města Imphál je prolomeno. Japonci zakouší těžké ztráty jak kvůli bojům tak kvůli nedostatku zásob.


Sobota 22. června 1945

Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) – Okinawa, bitva je u konce. Americké ztráty činí 12 500 mrtvých a 35 500 zraněných. Američané mají potopených 36 lodí a 368 poškozených. Ztráty letectva činí 763 letadel. Japonské ztráty činí 120 000 mrtvých vojáků a 42 000 civilistů. Poprvé v této válce, je zde relativně vysoké číslo japonských zajatců: 10 755. Z amerických hlášení vyplývá, že Japonci ztratili 7 830 letadel.

Čína - japonské jednotky evakuují městskou prefekturu Liou-čou, kterou před blížícími se čínskými jednotkami zapalují.

Nad Japonskem - americké bombardéry B-29 Superpevnost shazují kolem 3 000 tun bomb na muniční závody ve městech Kóbe, Ósaka, Nagoja a Okajama.

Velké Sundy - na ostrově Tarakan u severovýchodního pobřeží Bornea likvidují australské jednotky veškerý japonský odpor. Na ostrově Borneo je dobyto město Sarawak.

eisenwolf Eisenwolf 4T Červený tedy Dhoul 21.6.2012 23:37  7518
Alfi, 666 Díky za názory...
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 21.6.2012 23:17  7517
AlfiNa tu poslední otázku odpovědět nelze - je to až příliš velká fantazie a možné je spekulovat prakticky o čemkoli.

Nicméně by mne zajímalo, co si myslíš ty. Já si osobně myslím, že by neudělali nic moc - maximálně by se dřív vylodili v Itálii. Otázka je jak moc dřív a o kolik by to vylodění bylo pro Brity těžší díky menším bojovým zkušenostem (s tím souvisejícím i horším vybavením), menším zapojením USA a početnější italské armádě. Tedy kdy a kolik německých jednotek by opustilo východní frontu bránit Itálii. Reálně stála Itálie Němce ztrátách násobně méně než Afrika a bránilo ji podobné množství jednotek jako ke konci Afriku.
alfi Alfi 21.6.2012 22:15  7516
666 - AfrikaNo právě! Na tu poslední otázku si odpověz a pak zjistíš, že zase tak zbytečná nebyla...
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 21.6.2012 20:26  7515
Ono když se člověk podívá podrobně na různá "chybná" rozhodnutí, tak z blízka, s neznalostí budoucnosti ani reálného stavu nepřítele v danou dobu, dávají i zdánlivě naprosto chybná rozhodnutí celkem smysl. Po bitvě je každý generál.

Ale přisypu také trochu svého pobitevního generálství: Malta bylo naprosto zbytečná, ostatně jako celá Afrika. O vítězství se rozhodovalo v Rusku. Pokud byla něco chyba, tak vůbec lézt do Afriky. 2 tankové a 2 motorizované divize navíc, JG27 a možná i nějaká ta Italská pomoc (Ariete u Stalingradu?) by byly na východě daleko užitečnější. Otázka je, jak by s ušetřenými zdroji z Afriky naložil Commonwealth.
alfi Alfi 21.6.2012 20:02  7514
777 - ItalovéTak jo... nedivím, se že jste nic nenašli protože ani já to na netu nanašel. Proto nečekejte žádné podrobnosti.
Vozítko patří mezi italské lehké tančíky a toto je protyp od známe firmy Alsaldo.
Jméno: MIAS (Mitragliatrice d Assalto - útočná kulometná zbraň)
Výrobce: Alsaldo
Rok vzniku: 1935
Váha: 470 kg
Výška: 1,1 m
Max. rychlost: 5 kmh
Výzbroj: 2 spřažené kulomety nebo lehký minomet
Bohužel o typu pohonu není žádná zmínka, takže se mě na to neptejte. Sám bych rád věděl čím to rozběhali.
čerpáno z Osprey New Vanguard 191 - Italian Light Tanks 1919-1945
777 777 PG SEAL, PG***** (Z) 21.6.2012 19:34  7513
AlfiEšte si niečo dåžny...
alfi Alfi 21.6.2012 17:27  7512
ad 21. června 1942 Severní Afrika vs. MaltaDneska se ti to zdá jako jasná chyba, ale musíš si uvědomit celkovou situaci (vojenskou,politickou a zpravodajskou).
1. Letecké údery Kesselringova sboru Maltu naprosto izolovaly (tz. žádné nebezpečí z ní neplynulo. Obsazením Tobruku byla zkrácena zásobovací trasa a to podstatným způsobem.
2. Britové byli poraženi a jejich morálka rapidně poklesla (tz. že šance dobýt Suezký průplav byla poměrně vysoká, alespoň tak se mohla Ose zdát). V případě úspěchu by byla Malta vyřízena.
3. Agenti Abwehru také potvrzovali paniku, která vypukla v Káhiře po kapitulaci Tobruku.
4. Na východní frontě byl Sevastopol před dobytím a chystala se velká letní ofenziva, která poutala veškerou pozornost. Pozornost, kterou by si operace "Herkules" také plně vyžadovala. A nepochybně i značné náklady a oběti...
Zkrátka dost argumentů na to, aby se to "výhledově" odložilo...

[ 8488 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt