potrebuju si tu neco odlozit:-)
apaBYLINKY
V této části uveřejňujeme přehled nejčastěji používaných bylinek. Garantem rubriky je PharmDr. Martina Chytilová.
HLAVNÍ STRANA > BYLINKY
Kopřiva dvoudomá
Vloženo: 06.04.2004, 19:17 | Čteno: 21589×
Lidově zvaná žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka. Je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě rostoucí hromadně na rumištích a pustých místech, hlavně na půdách bohatých dusíkem. Sbírá se list, popř. nať, doba sběru červen - září.
Použití: Slouží jako surovina pro izolaci chlorofylu, který má protizánětlivé a dezodorační účinky, působí velice příznivě při hojení ran, urychluje epitelizaci a granulaci pokožky.
Kopřiva je velice oblíbená v lidovém léčitelství. Používá se jako močopudný, protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý prostředek, ale i při chudokrevnosti a jako prostředek pro zvýšení tvorby mléka. Lze ji použít jako podpůrné léčivo při cukrovce a proti jaterním a žlučníkovým onemocněním. Mladé kopřivy bývají také součástí tzv. jarní krev čistící kůry. Široké uplatnění našla kopřiva i v kosmetice, zejména vlasové. Bývá součástí různých šamponů, příp. také koupelí.
Dávkování: 1 čajová lžička na šálek odvaru. Pije se 3x denně.
Heřmánek lékařský
Vloženo: 20.02.2004, 21:23 | Čteno: 45607×
Lidově zvaný též kamilky, marunka, harmaníček, rumánek. Je pravděpodobně nejznámější ze všech léčivek. Roste především v teplejších oblastech na polích, podél cest a na rumištích. Sbírá se květ, doba sběru květen - říjen. Vedle celé řady obsažených látek je nejdůležitější éterický olej složený především z chamazulenu a alfa-bisabololu.
Použití: Heřmánek má výrazné protizánětlivé účinky, dezinfekční účinky, uvolňuje křeče, působí proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující, adstringentní a žlučotvorné účinky. Heřmánek je prostředkem k léčení nemocí kůže a sliznic, zejména zánětů. Z tohoto důvodu se často přidává do mastí s hojivými účinky, do pleťových prostředků, olejových lázní a mýdel.
Užívá se zejména při onemocnění zažívací soustavy, při žaludečních a střevních potížích, při zánětech močových cest a průjmech, často při nachlazení. Zevně se používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny a zánětlivé onemocnění (např. záněty dutiny ústní, dásní) a k výplachům. Vnitřně se uplatňuje hlavně proti nadýmání a žaludečních poruchách. Heřmánek je nenahraditelná léčivka v dětském lékařství, kterou lze ordinovat v léčbě trávicích poruch i kojencům.
Dávkování: vnitřně - 1 kávová lžička na šálek nálevu, pije se několikrát denně; zevně - 3 polévkové lžíce na 5l nálevu k výplachům a ke koupelím.
Upozornění: u lidí alergických na složnokvěté rostliny může heřmánek vyvolat alergické reakce.
Máta peprná
Vloženo: 09.12.2003, 21:56 | Čteno: 33067×
Je to vypěstovaný kříženec divoce rostoucích druhů mát (zejména máty vodné, klasnaté a dlouholisté). Pěstuje se v několika kulturních odrůdách ve většině evropských zemí na velkých plochách. Nejlépe se jí daří v lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy a světla v teplejších chráněných polohách. Pro farmaceutické účely jsou vhodné jen odrůdy, které mají typické složení silice s mentolovou příchutí. Sbírají se listy, bohatě olistěná nať, doba sběru červen - červenec.
Použití: Máta tlumí a odstraňuje křeče zažívacího ústrojí, podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, upravuje činnost žlučníku apod. Má i osvěžující a protizánětlivé účinky. Příznivě působí na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení. Nejčastěji se používá ve formě nálevu ze samotné drogy nebo v čajových směsích. Mátová silice se používá také jako kloktadlo, k inhalacím při zánětech hrtanu a průdušek, zevně ke koupelím při revmatismu a kožních vyrážkách. Mentol bývá součástí protirevmatických a osvěžujících mastí a mazání, dále je v kosmetice nezbytnou surovinou pro výrobu zubních past, ústních vod a různých krémů. Dodává jim příjemnou vůni a při styku s pokožkou chladivý pocit.
Dávkování: 1 - 2 kávové lžičky na šálek nálevu, pije se 3x denně před jídlem.
Meduňka lékařská
Vloženo: 20.02.2004, 21:23 | Čteno: 34958×
Lidově zvaná melisa, včelanka, včelník, matečník, lemonika, planá máta. Pochází z východního Středozemí, ale odpradávna se pěstovala jako léčivá a medonosná rostlina. Nejlépe se jí daří v dobře obdělávaných, hlubokých výživných půdách. Vyžaduje slunnou polohu a dává přednost sušším stanovištím. U nás se pěstuje v polních kulturách. Lze ji rozeznat od ostatních hluchavkovitých podle výrazné citronové vůně. Sbírá se list a nať bohatě olistěná, doba sběru červen - srpen.
Použití: Užívá se buď samotná nebo v čajových směsích ve formě nálevu nebo lihového extraktu. Doporučuje se hlavně jako prostředek uklidňující, zejména při poruchách nervového původu, nespavosti a bušení srdce, dále při poruchách zažívání a při žaludečních nevolnostech. Zvyšuje a podporuje tvorbu žluče a zabraňuje nadýmání. Příznivý účinek má i při chorobách z nachlazení a chřipkových stavech. V lidovém léčitelství byla doporučována ke koupelím při revmatismu a ke kloktání. Z lihových výtažků se vyrábějí prostředky proti bolestem hlavy a nervovým stavům. Má uplatnění v kosmetice i parfumerii. Proslula jako přísada do likérů v tzv. karmelitském lihu či karmelitských kapkách, jež jsou užívány dodnes.
Dávkování: 1 kávová až polévková lžíce na šálek nálevu, pijí se 2 - 3 šálky denně.
Řepík lékařský
Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 14334×
Lidově zvaný řepíček, konopěnec, útrobník. Roste roztroušeně téměř po celé Evropě od nížin do hor na suchých loukách, pastvinách, mezích, ve světlých lesích a na jejich travnatých okrajích, zejména na vápencových a sprašových půdách. Pro potřeby farmaceutického průmyslu se pěstuje v kulturách. Sbírá se nať, doba sběru červenec - srpen.
Použití: Má velmi široké použití jak v oficinální medicíně, tak i v lidovém léčitelství. Pro své svíravé a protizánětlivé účinky se používá při katarech trávícího ústrojí, průjmech, žlučníkových obtížích. Doporučuje se při žloutence a jaterních chorobách. Zevně se používá jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní a mandlí, ke koupelím a obkladům při zánětlivých kožních onemocněních, odřeninách a k vyplachování nosu při akutní rýmě. Má široké uplatnění i v léčebné kosmetice. Jelikož nemá žádné nepříznivé vedlejší účinky (pouze čerstvá nať dráždí pokožku citlivých lidí), může se bez obav používat i dlouhodobě.
Vedle řepíku lékařského se vyskytuje také řepík vonný. Z farmaceutického hlediska jsou oba druhy považovány za rovnocenné.
Dávkování: vnitřně - 1 kávová lžička na sklenku vody, pije se 2-3x denně; zevně - 1-2 polévkové lžíce na 2 sklenky odvaru, několikrát denně k obkladům nebo koupelím.
Třezalka tečkovaná
Vloženo: 09.12.2003, 21:56 | Čteno: 12672×
Lidově zvaná krevníček, svatojánská bylina, prostřelenec, čarovník. Je rozšířena po celé Evropě, severní Africe, v Asii až do střední Sibiře. Dobře snáší sucho a je velmi hojná na slunných místech od nížin do hor. Často tvoří rozsáhlé porosty na suchých slunných stráních, na mezích, pastvinách, podél cest, na pasekách a ve světlých lesích. Setkáme se s ní však i v pobřežních houštinách a na vlhkých místech. Bývá občas zaměňována za další podobné druhy, nejvíce za třezalku skvrnitou, která roste hlavně na horských a podhorských loukách a má čtyřhrannou lodyhu, zatímco třezalka tečkovaná oblou. Sbírá se nať, doba sběru červenec - srpen.
Použití: Vyznačuje se celkově uklidňujícím účinkem, zejména při nemocech zažívací a vyměšovací soustavy spojených se žaludečními, jaterními, žlučníkovými a ledvinovými obtížemi. Doporučuje se také při předrážděnosti a neklidném spánku. Pro své protizánětlivé a hojivé účinky se používá zevně do koupelí na hemoroidy, k obkladům na rány a ke kloktání. S oblibou se k léčbě popálenin, kůže spálené sluncem a zanícených ran používá třezalkový olej nebo mast z třezalky. Stále větší má uplatnění třezalka v kosmetice. Z jejího oleje se vyrábějí přípravky s hojivým a regeneračním účinkem, jež se osvědčují k ošetření suché a popraskané kůže.
Dávkování: 1 kávová lžička na sklenku nálevu, pije se 2x denně.
|