tetsuoJá tě chlape uznávám jako zdatného recenzenta, ale už proto, že si neseš pověst člověka, který do určité míry rozumí "filmové vědě", by ses podle mě měl držet filmů a neuchylovat se k osobnímu hodnocení lidí, kteří je vytváří. Výkřiky "nebo je prostě blbá" (jako byl ten na adresu Poledňákové) nedosáhneš ničeho rozumného. Každý máme svůj život, svou kariéru, svoje motivace... současně všechny filmy nepatří do stejného pytle. Generační výpověď natáčená se silným zápalem režiséra něco sdělit nelze srovnávat s filmy, které vznikají pouze pro zábavu nebo výdělek a těch je - přiznejme si to - drtivá většina. Ano, je tu potom skvělé řemeslo, které má přesah, proti "konzumní šedi" většiny produktů (co jiného komerční filmy jsou), ale pokud byl "Líbáš jako Bůh" natočen se záměrem oslovit určitou konkrétní skupinu lidí, kteří do něj přes pokladny kin nalijí dostatek peněz a pokud vyvolal tak silnou vlnu společenského "zastání" na straně svých diváků, potom zřejmě splnil účel, ať se to nám, kterým jde u filmů nejen o vypínání vyšších mozkových funkcí, líbí nebo ne.
Tím chci říct, že si myslím, že tvoje veškerá aktivita v tomto směru mohla a měla skončit u recenze (ať je jaká je) a není třeba to rozmazávat dalšími články a hrát si na sociologa, kterým nejsi. Já jsem takhle jako recenzent kdysi narazil u Troškových Kameňáků, jelikož tady vždy byla a vždy bude ohromná masa diváků, pro které jsou tyhle vymývárny mozků přesně tím, co chtějí. Subjektivní invence recenzenta potom začíná přerůstat v něco, co lze chápat jako "povyšování se nad průměr" a to samozřejmě vede k dalším negativním reakcím, které už s filmem nemají nic společného. Sklouzávání k osobním invektivům "je asi blbý/blbá" je pak už hloupé. Nehledě na "Krokodýly" a spol. přece Poledňáková natočila hned několik opravdu funkčních a příjemných filmů (nesrovnávej s Aronofskym a Hitchcockem! :-)), které mají svoje věrné diváky - i v jejich kontextu a nejen v kontextu doby je proto podle mě dobré filmy posuzovat. |