Pardon..- pár dní jsem tu nebyla. Hm, můžu tu zakázat čtení a psaní anonymům?? Kouknu... Možná by to stálo za to. Stejně je fajn pocit bejt takhle někde "moderátorem" diskuze a moct dát to špatný pryč. :-)
Royal: ČR...- díky moc. .o) Jsem ráda, že to mý psaní tu má pro někoho smysl. (nejen pro mě) Tak já něco přidám... Mrau.
Dneska že jsem vyřídila doktorku a pak se pěkně prošla k Chvalský tvrzi tou zadní uličkou (zahrádky, starý domy, výhled na "skály"), kostel, a tradiční prohlídka výstavy. Konečně jsem vrátila v tý čajovně knížku, popovídala v klidu se známejma (že je takový místo a takový starý a nový známí), početla, nechala si namasírovat ramena (a jak jsem se pak mohla volně hýbat), jak mi ten otrhanej pán podal zavírajícími se dveřmi tramvaje mý věci, co mi vypadly skrz rozbitej zip batohu a že jsem pak po návratu do čajovny objevila svůj památeční kelímek na krém zapadlej pod křeslem. Krásný věci, co jsem pořídila na sebe. Večer zase v posteli s Herriotem, puerhem, solnou lampičkou a přáním někoho k tomu, s kým bych se cítila uvolněně. (s pocitem, že i tak je to fajn)
Na Čarodějnice vyjímečně jiný sraz než tradičně- hřát se u ohně, seznamovat se s lidma a po celou dobu trvání srazu v měnící se společnosti poznávat známý lidi, který jsem neviděla.. no, nejdýl jednoho 5 let a že byl docela důležitej.. víno a pivo upíjet tak různě, poslouchat jednoho nalezenýho známýho, jak hraje na kytaru, koukat na ty dva, co přišli, jak jsou roztomilí- spolu a že spolu konečně můžem.. zas.. mluvit... a že se cítím uvolněně.... nabízet jim cizí pivo v rohu,.. :-D, vlastnoručně opečenej chleba, pečená cibule a pomazánka k tomu.
Na 1. Máje procházka spolu pod třešněma.. a ty spousty, co jich kvetou u nás, poezie na Petříně- poslouchat, číst papíry, vyvěšený jako prádlo na šňůře, sledovat mírně trhlého organizátora, jeho malou dceru, jak se tam spolu honí, komunikujou, nečekaná setkání.. (z nichž poslední, osudové, vedlo k mňam společné večeři a k tomu, že jsem se trochu seznámila s tím párem, když už se známe léta od vidění, na což jsem myslela už odpol. po 1. setkání), užívat si, že jsme spolu- my dva.
Otvíračka oblíbený divný hospody- kolem kostela se mší, postupně mezi spoustou známejch, konverzovat, punková návštěva u známýho- noční improvizovaná večeře, kytara, spousta vína (ha, asi rekord), včetně houby a sladký cappucino, dobrá nálada, sedět opřená o známou s pocitem, že je to fajn, lízt po kuchyni, prozkoumávat, co kde je, vařit všem kafe, improvizovat večeři a ráno s fajn pocitem ležet na koberci mezi záchodem a předsíní a říkat si, že je to vlastně moc zajímavý, co se teď děje, i když je mi právě blbě od žaludku.. :-D Jak byl milej hostitel, vodu dones, objal a že jsem byla po pěti letech podruhý v bytě, na který mám tak živý, milý a srandovní vzpomínky. Ležet si tam nahoře sama, cítit se pohodlně a v bezpečí.
Pomáhat na akci tím, že sedím hodinu na pokladně, odškrtnu 10 lidí, najím se croissantu, napiju a mám za to vstup zdarma. :-D Ne.. Kostýmní akce, fotit se, potkávat, prohlížet si pěkný věci, nějaký pořídit, fireshow a další noc ve společnosti- úplně jiná, ale v něčem si tak podobná. (nakonec uvolňující záchvaty smíchu v mňoukací společnosti)
Fajn výhodný nákupy dobrýho jídla- to mě vždycky potěší. :o)
Donucený okolnostma a sami sebou ve třech si vyříkat, jak to kdo s kým má, co v něm vzbuzuje jaký pocity..- ta katarze pak, dojem, jak jsme směšný (naše spory, stresy, představy a zbytečný problémy z toho všeho), uvolnění a pocit, že jsme pro sebe nějak důležitý a že to nějak půjde- jenom nebrat tak vážně a osobně jednání těch druhých. To bylo hodně osvobozující- tak, že jsem hned začla řešit i další svý věci. To aktivní řešení věcí, co jsou právě důležitý- to je ČR. Dělat plány, plnit je, vidět nějakej směr a cíle.
V čínský čajovně, s čajem, připraveným mým známým, sedět v klidu a míru toho místa a dívat se sobě do očí- ta chvíle.
Klid noci, kdy ze mě padaj všechny starosti a věci se zdaj jednoduchý- vidět, co chci a dělat to.
Myslet na lidi, který mám ráda a cítit blízkost těch vztahů. (i když nejsou ty vztahy dokonalý celý, tak něco v nich je) |